Zdá se vám to paradoxní? Vždyť co má taková žena na mateřské vlastně na práci? Z čeho může vyhořet? Naše mámy neměly žádné chytré vymoženosti, hadrové pleny vyvářely v hrncích na plotně, o myčce si mohly nechat jenom zdát, příkrmy ve skle tenkrát snad ani neexistovaly a všechno zvládaly levou zadní. Tak s čím mají dnešní mámy problém?
Mateřská přece není práce!
Největším problémem je to, že je stále velká část populace přesvědčena o tom, že péče o dítě a o rodinu vlastně není žádná práce. Že je to čas, který žena prosedí doma ve sladkém nicnedělání a maximálně si pohraje s dítětem. Neuvědomují si, kolik povinností a úkolů si žena na svá bedra bere a že její den občas připomíná stíhací závod. Je zvláštní, že pochopení často nemají ani starší generace žen, protože právě ony přece vše zvládly i bez moderních pomocníků.
Právě moderní a pokročilá doba plná moderních technologií je přitom jednou z největších hrozeb. Díky sociálním sítím, na kterých sdílíme svoje životy, jsme občas odtržení od reality a ženeme se za pozlátkem virtuálního světa, který se vždy sledujícím prezentuje jako perfektní. Dnešní matky jsou stejně schopné jako generace před nimi, ale zároveň jsou pod permanentním tlakem společnosti, která soudí, porovnává a odsuzuje. A ačkoli se matky snaží všem nárokům vyhovět, nedaří se jim to, a tak často bojují s pocity zklamání, frustrace, nedostatečnosti či neschopnosti.
Služka ve jménu lásky
Jeden vtip říká, že neexistuje multifunkčnější osoba než matka, která zastane práci minimálně za deset lidí. Je to ošetřovatelka, šéfkuchařka, učitelka, průvodkyně, vypravěčka, údržbářka, umělkyně, nejlepší kamarádka, organizátorka, svačinářka, hospodyně, poradkyně, manažerka… a také služka, která všem všechno připraví, po všech uklidí a chodí spát jako poslední ve chvíli, kdy byt svítí čistotou. Jenomže on to není vtip. Je to realita všedních dní velké spousty žen, které se celým srdcem a duší oddaly své rodině. Obětovaly vlastní zájmy a koníčky, přání a touhy i potřebu seberealizace a položily ji na oltář domácnosti, která šlape jako švýcarské hodinky.
Díky sociálním sítím, na kterých sdílíme svoje životy, jsme občas odtržení od reality a ženeme se za pozlátkem virtuálního světa, který se vždy sledujícím prezentuje jako perfektní.
Nedopusťte, aby se z vás, byť ve jménu té nejhlubší a nejčistší mateřské lásky, stala služka. Svým dětem tím totiž dáváte danajský dar. Jaký je výsledek takového extrémního mateřského vypětí? Unavená, uhnaná a vystresovaná matka, která nemá na dítě energii, je podrážděná a častěji křičí. Z dítěte, které matka zahrnuje svou péčí a nenechá jej nic dělat, v budoucnu vyroste nesamostatný jedinec, který nezvládne převzít zodpovědnost za sebe sama a z pohodlnosti bude ještě v dospělosti využívat pohodlí mamahotelu, případně bude stejný servis vyžadovat i po svém partnerovi.
Nespoléhejte se na to, že děti se samostatnosti naučí samy v průběhu života. Kde jinde by se děti měly naučit přijímat zodpovědnost a mít úctu k práci ostatních než doma? Děti potřebují pravidla, hranice a určité povinnosti přiměřené jejich věku. Právě tím, že je necháte převzít zodpovědnost za svěřené úkoly, je učíte samostatnosti, kterou budou v budoucnu tolik potřebovat.
Jak to změnit?
Začněte u sebe! Největší chybou je přesvědčení, že vše uděláme samy nejlépe. Ženy často pomoc schválně odmítají. Tím ale dávají partnerovi i dětem pocítit, že jim nedůvěřují, že práci udělají dostatečně pečlivě. A tak se raději honí samy, jsou vyčerpané a frustrované z toho, že jejich práce není náležitě oceněna. Protože dokud vše funguje, jak má, rodina si obrovského balvanu, který před sebou žena valí, nevšímá.
Jak z toho ven? Sedněte si s partnerem a společně vytvořte seznam činností a povinností a vyznačte, co bude mít kdo na starost. Do seznamu zapište nejen domácí práce, ale také nákupy, doprovod na kroužky či vyzvedávání ze školy/školky. Domácí práce zadejte také dětem, a to přiměřeně jejich věku – mladší děti mohou například vynést koš, naplnit myčku, prostírat stůl a sklízet po večeři, ty starší mohou obstarávat drobné nákupy, skládat prádlo a ukládat jej do skříní, luxovat, utírat prach či venčit psa.
JÁ, máma
Myslete na sebe! Na svoje vnitřní já, na svoje zájmy, záliby a sny. Udělejte si čas, který bude jen váš, hýčkejte se, odpočívejte a přestaňte se trápit dokonalostí. To, že myslíte sama na sebe, neznamená, že máte svou rodinu méně ráda nebo že jste sobecká. Naopak. Je to jasná vizitka toho, že chcete, aby váš partner i děti měli doma maminku, která bude spokojená, klidná, vyrovnaná a hlavně odpočatá. A věřte, že to dělá obrovsky moc.