Co tedy vlastně znamená vaginismus? Jedná se o mimovolné křečovité sevření svalů pánevního dna, které brání proniknutí penisu do poševního vchodu, přičemž žena není schopna toto stažení prakticky nijak ovlivnit. Sexuální styk, ale například i zavedení tamponu či gynekologické vyšetření jsou bolestivé a někdy i velmi komplikované. Zásadní dopad má tato porucha také na partnerský život – sexuální styk je pro ženu nepříjemný, bolestivý a mnohdy vyústí až v odmítavé reakce či odpor k intimnostem s partnerem.

Vaginismus je v ČR spíše vzácná diagnóza, podle lékařky Rackové se s touto poruchou potýká v Česku zhruba 1 % žen, přesné číslo však nelze zcela přesně stanovit, jelikož ženy se závažnější formou vaginismu mnohdy gynekologa z obavy z vaginálního vyšetření vůbec nevyhledají. „Mnohem vyšší výskyt vaginismu, více než 30 % ženské populace, zaznamenáváme u některých kultur, kde je kladen důraz na panenství, ženy jsou vystaveny psychosociálnímu traumatu(znásilnění, zněužívání), nebo u nich byla od dětství pěstována myšlenka, že sex je něco špatného,“ dodává.

Příčiny vaginismu

Vaginismus se může u žen objevit již u prvního pokusu o pohlavní styk, zároveň ale může vzniknout po prožitém traumatickém zážitku či kdykoli v průběhu života – například po sexuálním napadení, nešetrném gynekologickém vyšetření nebo komplikovaném porodu. Roli však také mohou hrát obavy z nechtěného těhotenství nebo sexuálně přenosných infekcí či změny v menopauze. Klesající hladina estrogenu způsobí, že vagína je méně flexibilní a pohlavní styk se stává bolestivý.

„Rizikovým faktorem je také nepříjemný první sexuální kontakt, a jelikož se jedná o problém psychosociální, je někdy odpor k partnerovi vystupňován do té míry, že žena není schopná penetrace. Etiologie vaginismu je komplexní a je přímo řízená centry v mozku. Často přidružené psychiatrické diagnózy jako deprese nebo obsedantně kompulzivní porucha mohou vaginismus zhoršit,“ upřesňuje MUDr. Racková.

Vznik vaginismu mnohdy souvisí také s výchovou a přijetím vlastní sexuality. Právě s tím mají ženy s touto diagnózou často velký problém – nejčastěji v důsledku přísné rodinné výchovy, náboženského přesvědčení či adorace panenství.

Stupně vaginismu

Dle lékařky Rackové se vaginismus rozděluje na pět stupňů. Před samotným gynekologickým vyšetřením proto lékaři mohou využít speciální dotazník, který jim pomůže snadněji určit závažnost problému.

„U nejlehčího prvního stupně dochází sice ke spasmu poševních svalů, ale při velmi citlivém přístupu je žena schopna gynekologické vyšetření podstoupit. U nejtěžších stupňů se pacientka vyšetření aktivně brání a má doprovodné symptomy, jako je bušení srdce, pocit na omdlení apod. Naštěstí však existuje možnost, jak provést preventivní vyšetření, pokud žena souhlasí, lze v ambulanci nabídnout speciální inhalační anestezii (Entonox), která jim pomůže zbavit se strachu a utlumí případnou bolest,“ vysvětluje MUDr. Racková.

Léčba

Sexuální zdraví patří mezi nejzákladnější aspekty zdraví ve všech věkových skupinách. Pokud tedy dojde k sexuální dysfunkci, je třeba ji řešit co nejdříve a svěřit se svému ošetřujícímu gynekologovi. Léčba vaginismu je vždy individuální a záleží na závažnosti problému. Velmi důležitou roli zde hraje především psychika. Pokud se totiž žena podvědomě bojí bolesti, či již má sexuální styk spojený s bolestí, automaticky napne pánevní dno a stažení svalů způsobí bolest.  Proto je při léčbě velmi důležitá multioborová spolupráce nejen gynekologa a sexuologa, ale také psychologa a fyzioterapeuta (pomůže s vhodnými cviky k relaxaci pánevního dna).

Při léčbě se často využívá také tzv. biofeedback, tedy postup, kdy se pacient učí ovládat problematické tělesné parametry svojí vůlí. Pokud pacientka chce problém řešit a touží po bezbolestném sexuálním styku, možností je postupná dilatace pochvy malými dilatátory, které si žena sama zavádí do pochvy a jejichž tloušťka se postupně zvětšuje. 

Dobrá zpráva na závěr

Ačkoli léčba vaginismu trvá dlouho, dobrou zprávou je, že bývá velmi mnohdy úspěšná. Pokud proto pociťujete jakékoli komplikace či příznaky, kontaktujte svého ošetřujícího gynekologa a řešte svůj problém v počátku.