Rakovina prsu je světově u ženské části populace nejčastější zhoubné nádorové onemocnění. V České republice je každý rok nově diagnostikováno více než 6500 případů zhoubného novotvaru prsu. Z toho zhruba 2000 případů je fatálních.

Riziko rakoviny prsu stoupá především s rostoucím věkem. Proto ženám nad 45 let hradí mamografické vyšetření pojišťovna.

Není na co čekat

Mamografie je v současné době jediná diagnostická metoda, která dokáže odhalit nádorové ložisko v prsu o velikosti pouze několika milimetrů. Toto preventivní vyšetření tak často může doslova zachránit život. „Dle UZIS došlo od doby zavedení organizovaného screeningu ke snížení úmrtnosti na nádory prsu žen v ČR o více než 30 %. Je patrné, že screeningový program k pozitivnímu vývoji výrazně přispívá,“ říká MUDr. Jana Racková.

Pokud se podaří zachytit nádor včas, má žena velmi vysokou šanci na úspěšnou léčbu. MUDr. Racková vysvětluje: „Klinické stadium, které vyjadřuje stupeň pokročilosti maligního onemocnění, rozhoduje o způsobu léčby. Při jeho určování se vychází z informace o velikosti nádoru a z údajů o jeho šíření do lymfatických uzlin či jiných orgánů. Klinické stadium má jednoznačný vztah k úspěšnosti léčby. Zatímco u nádoru in situ lze předpokládat úplné vyléčení, u vyšších stadií je bohužel nutno do určité míry, odpovídající výši stadia, počítat s recidivou i v případě úplného vymizení příznaků onemocnění. Šance, že se díky léčbě v následujících pěti letech od diagnózy neobjeví žádné známky karcinomu, je u I. stadia asi 90 %, u II. stadia 86-91 %, u III. stadia 54-67 % a u IV. stadia 20 %.“

Mamografické vyšetření je ideální pro ženy od 40 let. Struktura prsů se totiž s věkem upravuje. U mladších žen je prsní žláza hutná a pro záření mamografu i méně prostupná, proto se jako hlavní vyšetřovací metoda používá ultrazvuk.

S rostoucím věkem však dochází k přeměně vnitřní struktury prsů, vazivové a elastické struktury jsou nahrazovány tukem, což umožňuje dobrou dostupnost mamografického záření. 

Jak vyšetření probíhá?

Mnoho žen se mamografickému vyšetření vyhýbá, jelikož se obává bolesti, která provází stlačení prsu. Pravdou však je, že ačkoli vyšetření samo o sobě může být někomu nepříjemné, zpravidla bolestivé nebývá. Vyšetření probíhá ve stoje a vyšetřují se vždy oba prsy.

Aby byly na snímku patrné všechny změny v prsu, je třeba jej co nejvíce „rozprostřít“ a lehce stlačit mezi dvě desky přístroje. „Při mamografickém vyšetření je nezbytná co největší komprese tkáně, protože zdravá tkáň prsu reaguje na kompresi jinak než tumor a zamezíme tím také pohybu a rozostření snímku. Kompresí také získáme konstantní tloušťku vrstvy, a tedy výhodné jednoparametrické zobrazení. Díky zmenšené tloušťce tkáně také zmenšíme podíl rozptýleného záření, čímž zlepšíme kontrast v obraze a zmenší se absorbovaná dávka. Bez zmáčknutí by mamografický snímek neměl dobrou kvalitu, vyšetření by bylo zbytečné,“ vysvětluje MUDr. Racková.

Vzniklé mamografické snímky následně hodnotí lékaři. Nejsou-li na snímcích žádné podezřelé změny, je vyšetření ukončeno. Pokud však mají ženy nepřehlednou a bohatou žlázu v prsu, kombinuje se mamografické vyšetření také s ultrazvukem.

Je vyšetření bezpečné?

Ačkoli je přínos mamografického screeningu jasně prokázán, stále zůstává zhruba 40 % žen, které screening nepodstupují. Důvodem je často neochota starat se o své zdraví, špatná informovanost či strach z dopadů záření.

Podle primářky MUDr. Miroslavy Svokajsové však není důvod k obavám: „Pro vyšetření se používá tzv. měkké záření a dávky při mamografii patří k nejnižším v diagnostické radiologii. Bezpečnost mamografie nejlépe dokládá fakt, že dávka záření, kterou obdrží pacientka při screeningové mamografii, odpovídá záření, které žena přirozeně obdrží z přírodních zdrojů (tzv. přírodního pozadí) za dobu přibližně 10 dní.“

Ohrožené skupiny

Riziko zhoubného nádoru je často dědičné, na pozoru by se tak měly mít ženy, u nichž v rodině se rakovina vyskytla.„Každá žena je individualita, každá má jiný typ mléčné žlázy, jinou rodinnou anamnézu, rizika a genetiku. Nádory prsu vznikají jako důsledek nahromadění poruch genů regulujících buněčný růst, buněčnou diferenciaci, reparaci poškození genetické informace a apoptózu v buňkách prsní žlázy. V 80 % případů se jedná o sporadický výskyt nádorů. Jejich rozvoj je podmíněn především faktory hormonálními a faktory životního stylu. U 10–15 % nádorů hovoříme o tzv. familiárním výskytu-dědičné predispozici ke vzniku karcinomů,“ vysvětluje MUDr. Jana Racková. Dalším faktorem je také přílišná konzumace alkoholu, kouření, nadváha či nesprávná životospráva.

Prevence je základ

Zodpovědné pacientky, které prevenci nepodceňují, jsou velkým přáním všech lékařů. „Je velmi důležité ženy motivovat, aby na vyšetření přišly. Myslet na prevenci je velmi důležité především teď, kdy jsme řešili především epidemii koronaviru,“ dodává MUDr. Racková.

Ačkoli zdravotní pojišťovny proplácí mamografické vyšetření ženám nad 45 let většinou jednou za dva roky, vhodnější je toto preventivní vyšetření absolvovat jednou ročně.  Ženám mladším 45 let preventivní vyšetření pojišťovny standardně nehradí, vyšetření ve screeningových centrech si tedy musí zaplatit samy. Některé pojišťovny však v rámci bonusových programů tato vyšetření částečně či úplně proplácí.

Ráda byste podstoupila preventivní vyšetření prsu? Seznam akreditovaných mamografických center najdete na: www.mamo.cz.