S přibývajícím věkem se tyto situace stávají častějšími. Děti si mohou pomocí masturbace krátit dlouhou chvíli, ale také jim pomáhá vyrovnávat se s náročnými situacemi. Zmírňuje úzkost, smutek, zlobu, strach a dítě díky ní nalézá vnitřní pohodu.
Když se rodič stydí
Setkání s dětskou masturbací bývá pro rodiče často šokující, pokud ji navíc dítě provozuje na veřejnosti, pravděpodobně se potýkají i s pocity studu. Lidé si velmi často myslí, že masturbace je spíše otázkou puberty, a pro rodiče je mnohdy velmi těžké přijmout, že jejich malé dítě má svou vlastní sexualitu.
Fuj, co to děláš!
Asi prvotní reakcí rodiče, když dítě poprvé v takové situaci přistihne, je, že ho okřikne: „Nech toho, to se nedělá!“ Taková reakce je ale špatná. Na masturbaci totiž není nic špatného ani ošklivého a dítě ji nevnímá stejně jako dospělý.
Sexualita se formuje od nejútlejšího věku, ostatně právě jako falickou fázi označuje Sigmund Freud jednu fázi psychosexuálního vývoje dítěte. V této fázi, která nejčastěji nastupuje mezi 4. a 6. rokem života dítěte, je dítě přímo fascinováno genitálem a jeho stimulace mu přináší příjemné pocity. Dítě v této fázi projevuje zájem o nahé tělo (především opačného pohlaví) a na rodiče se obrací s otázkami ohledně sexu, sexuality a plození dětí.
Jak na masturbaci reagovat?
Je nutné, aby dítě pochopilo, že na samotné masturbaci není nic špatného, důsledně však trvejte na tom, že tato činnost patří do jeho soukromí, a není proto vhodné, aby ji provádělo na veřejnosti. Jak tedy správně reagovat? Překonejte stud a s dítětem mluvte otevřeně a s respektem, vysvětlujte, a hlavně z celé věci nedělejte drama – nekřičte, netrestejte, neodsuzujte, ani se nepohoršujte („Fuj, tohle hodné holčičky nedělají!“). Nezapomínejte na to, že právě vy jste pro dítě těmi nejdůležitějšími body, které mu pomáhají ve zdravém vývoji. Nesprávný přístup v dětech může zanechat trauma, které si mohou nést až do konce života.
Vysvětlit malému dítěti, že chápete, že je mu tato činnost příjemná, ale je třeba ji vždy vykonávat v soukromí, je poměrně těžké. Rodiče proto často volí formu odvedení pozornosti – můžete jej zkusit zaujmout hračkou nebo jinou aktivitou. Pokud dítě masturbuje nejčastěji před spaním, je to pro rodiče signál, že potřebuje něco, co mu pomůže se zklidnit a naladit na spánek. Vhodné je třeba zpívat, číst pohádku, hladit dítě po zádech či jej držet za ruku.
Pokud dítě masturbuje nejčastěji ve školce, je možné, že se tak vyrovnává s napětím či problémy, se kterými si neví rady, a tato činnost jej uklidňuje. Je proto dobré vždy spolupracovat s učiteli a ptát se, zda se dítě zapojuje do aktivit a běžného chodu školky, zda jej něco netrápí, či zda mu někdo neubližuje.
Kdy vyhledat odborníka?
Ačkoli je masturbace zcela přirozená, vždy je vhodné dítě zkontrolovat, zda je zdravé a netrápí jej například zánět, parazit či nemá poškozenou pokožku. Pokud je masturbace stále častější, provozuje ji i několik hodin denně a brání mu v dalších aktivitách (například hraní si s hračkami, učení, sportu či setkávání s kamarády), či ji dítě i přes upozornění neustále provozuje na veřejnosti, je dobré se poradit s dětským psychologem, sexuologem či psychiatrem.
Díky za dnešní svět
Zatímco dnes se jako rodiče stavíme k tématu dětské sexuality s nadhledem, otevřenou myslí a hlavně selským rozumem, dříve byl takový přístup naprosto nemyslitelný. Jakýkoli projev onanie byl velmi tvrdě trestán nejen v dětském věku, ale i v období dospívání a dospělosti. Výsledkem byl negativní vztah k sobě samému, svému tělu a samozřejmě také vznik nejrůznějších vztahových a sexuálních traumat, která si řada lidí v sobě nesla po celý život.