Očima terapeutky a gynekologa: Jak neplodnost ovlivňuje duševní zdraví párů

16 minut čtení

Očima terapeutky a gynekologa: Jak neplodnost ovlivňuje duševní zdraví párů

16 minut čtení
30.04.2022

Přibližně 20 % párů má potíže s početím potomka. Je to mimořádně citlivé téma, ale častěji se o něm hovoří spíše v souvislosti s možnostmi při řešení neplodnosti. Citelně menší pozornost však v souvislosti s tímto problémem věnujeme rovnováze duševního zdraví.

Rodí se méně dětí

V České republice a prakticky i v celé Evropě klesá porodnost. V roce 2020 se narodilo v Česku 110,2 tisíce dětí [1] a šlo již o třetí meziroční pokles v řadě. Průměrně na jednu ženu připadá 1,71 dítěte[2] a porodnost nestoupá. Aby byla do budoucna zajištěna prostá reprodukce obyvatel, je třeba překonat hranici 2,1 dítěte na jednu ženu. Taková porodnost však byla na území Česka naposledy v roce 1980[3].

Problém s neplodností trápí až 20 % párů, tedy každý pátý pár. 

Za problémem nízké porodnosti se kromě jiného skrývají také problémy párů s početím potomka. Problém s neplodností trápí až 20 % párů, tedy každý pátý pár. Za poslední desetiletí se příčiny neplodnosti výrazně přeskupily. Ve 30 % se na neplodnosti podílí inkompatibilita páru, v 10 % se příčinu nepodaří určit a zbývající procenta se rovným dílem dělí mezi obě pohlaví.

Nalomená psychika

I přesto, že se naše společnost stále pozastavuje nad bezdětnými páry a často je vystavuje i nepříjemným otázkám typu „kdy budou děti,“ dobrou zprávou je, že tento nemístný přístup postupně vytlačuje tolik důležitá empatie: stále silnějším předmětem zájmu se totiž stává vliv neplodnosti na psychické zdraví párů.

neplodnost

Nelze totiž popřít, že tento nežádoucí fenomén je pro mnohé páry hluboce stresujícím zážitkem. [4] Neschopnost počít dítě se řadí mezi jednu z nejbolestivějších životních zkušeností, a to i ve srovnání s tak závažnými ztrátami, jako jsou rozvod, či dokonce smrt blízkého. [5]

Jedním z důkazů je jistá německá studie, která u bezdětných partnerů zkoumala motivaci touhy mít dítě. Ta se spojovala zejména s přáním darovat nový život, formovat společný život a domácnost a zažít zkušenost lásky, která vyplývá z rodičovství.[6] Nemožnost dosáhnout těchto ctnostných cílů je startem stresující životní okolnosti, jejímž následkem je vznik mnoha psychosociálních reakcí.[7]

Ty jsou někdy doprovázeny existenciální krizí a emocionálním napětím v podobě úzkosti, potlačeného hněvu, neuspokojivých mezilidských vztahů, frustrace, pocitu méněcennosti, deprese, pocitu zamítnutí a nevědomého pocitu viny. [8]

Celospolečenský tlak a vlastní identita

Ve společnosti obecně převládá názor, že touha po dítěti je u žen větší. Mnohé ženy totiž vnímají mateřství jako poslání, proto v případě neschopnosti mít dítě mohou propadnout smutku a depresi. Neplodné ženy vykazují vyšší míru psychických příznaků než jejich partneři, zažívají vyšší úroveň deprese, hněvu a bojují i s poklesem sebevědomí. Jsou hlouběji zapojeny do léčebných postupů a celou situací jsou obvykle ovlivněny daleko více než muži. [9]

Důvodem je, že ženy vnímají neplodnost jako selhání a své tělo jako nedostatečné. Často ho spojují se svým chováním v minulosti, a to zejména v případě, že prodělaly potrat, měly více sexuálních partnerů nebo se dopustily nevěry. V těchto případech žena vnímá neplodnost jako jistou formu trestu. [10]

neplodnost

Muži si zase problémy s neplodností více spojují s pocitem zklamání, [11] vnímají ji však jako aktuální situaci, kterou lze řešit. [12] Neplodnost má hluboký negativní vliv na mužství a vede ke stigmatizaci, proto u mužů vyvolává pocity ponížení. Mnozí autoři přitom tvrdí, že neschopnost zplodit dítě si muži nejčastěji spojují s mužností a sexuální potencí, která vede k intenzivnějšímu vnímání osobní nedostatečnosti. [13]

Z mé praxe vyplývá, že ve většině případů snáší žena neplodnost hůře než muž.

S různým psychickým nastavením žen a mužů se v praxi potýká i terapeutka na vztahy, Darina Szabo: „Každý z nás, bez rozdílu toho, zda jsme muž, nebo žena, se s problémy vypořádává úplně jinak. Jsme velmi individuální, a proto se snažím šít terapie na míru podle toho, jaký můj klient je. Z mé praxe vyplývá, že ve většině případů snáší žena neplodnost hůře než muž. Je to historicko-společenské dogma, které dalo ženám jako jednen ze základních sociálně-společensko-ekonomických úkolů přivést na tento svět dítě. Když se proto ženě opakovaně nedaří otěhotnět, vzniká v ní pocit celoživotního selhání a znásobuje se v ní pocit, že je neschopná a nepotřebná. I v dnešní době je tlak na ženu v této oblasti obrovský.

Z pohledu gynekologa

Podle předpokladů je deprese považována za nejčastější psychologický problém, kterému čelí neplodný pár, zvláště žena. [14]  Nadměrná psychická zátěž však nepředstavuje nebezpečí jen pro její psychické, ale rovněž pro její fyzické zdraví.

problemy s plodnosti

Nadměrný psychický či fyzický stres, nejednou spojený také s výrazným zvýšením či snížením hmotnosti, zapříčiňuje totiž u žen vznik hypotalamické dysfunkce. Jedná se o problém spojený s částí mozku zvanou hypothalamus, který reguluje mnoho tělesných funkcí, mimo jiné i uvolňování gonádotropního hormonu. Ten stimuluje produkci folikulo-stimulačního hormonu (FSH) a luteinizačního hormonu (LH), jejichž nízká hladina zapříčiňuje, že ve vaječnících nedozrávají folikuly, a nedochází tak k uvolnění vajíčka a ovulaci. [15]

Tento hormonální proces může být často ovlivněn i jinou hormonální poruchou. Příkladem je zvýšená hladina prolaktinu, snížená funkce štítné žlázy, syndrom polycystických vaječníků či zvýšená hladina mužských pohlavních hormonů. V případě potvrzení některé z těchto poruch je třeba podstoupit specializovanou léčbu pod vedením gynekologa nebo endokrinologa.

Reprodukční medicína a její možnosti

Dobrou zprávou je, že ačkoli se problém s neplodností neustále rozšiřuje, reprodukční medicína a její výsledky jdou stále dopředu. Dnes je jen velmi málo párů, kterým neumíme pomoci. Rozhodujícím faktorem je zejména jejich věk a příčina sterility. Příčiny, se kterými se setkáváme, jsou přitom různé – od častých problémů s ovulací až po závažné genetické příčiny neplodnosti. Nejdůležitější je však nevzdat se a neukončit léčbu předčasně“, podporuje páry v řešení neplodnosti MUDr. Peter Hladký, vedoucí lékař Centra reprodukční medicíny.

neplodnost

„Podpůrnou léčbou důležitou již při plánování těhotenství je významná suplementace kyselinou listovou a metafolinem, zkusit však můžete i kombinované produkty s myo-inositolem a d-chiro-inositolem, které nejen potencují léčbu, ale zvyšují i ​​pravděpodobnost správného dozrávání a uvolnění vajíčka z vaječníku. Pro správnou funkci imunitního systému je také důležitý pravidelný přísun vitamínu D3,“ doporučuje MUDr. Peter Hladký.

Závažnost psychických příznaků neplodných párů závisí podle MUDr. Petra Hladkého zejména na tom, v jaké fázi diagnostiky a léčby se pár nachází. Čím je snaha o těhotenství, a tedy i samotná léčba delší, tím jsou i psychické příznaky závažnější.

Ze zkušeností víme, že procesem léčby lépe procházejí páry, které se jednotlivých konzultací účastní společně, a jsou si tak vzájemně oporou.

Důležitá je přitom i podpora partnera či partnerky: „S psychologickými problémy se v našem centru setkáváme velmi často. Ze zkušeností víme, že procesem léčby lépe procházejí páry, které se jednotlivých konzultací účastní společně, a jsou si tak vzájemně oporou. Neméně důležitá je i dostatečná informovanost obou partnerů nejen o výsledcích diagnostiky, ale také o každém dalším kroku, který bude v procesu léčby následovat. Důvěra v lékaře je v tomto případě klíčová.“

MUDr. Hladký přitom upozorňuje na důležitý fakt, který je třeba si uvědomit: vajíčka a spermie věkem stárnou a jejich kvalita se tím zhoršuje. I proto je věk zásadním faktorem, který výrazně ovlivňuje úspěšnost léčby. „Čím dříve nás pár vyhledá, tím je šance na úspěch léčby vyšší a délka jejího trvání kratší. Z mého pohledu je zlomovým věkem u ženy 37 let. U starších žen se úspěšnost výrazně snižuje, přičemž léčba s vlastními vajíčky po čtyřicítce klesá pod zhruba 15 %.“

V případě, že se téma neplodnosti týká i vás a chtěla byste využít možnosti online poradenství, na našem portálu naleznete Online poradnu pro neplodnost a reprodukční medicínu s MUDr. Petrem Hladkým, který působí jako vedoucí lékař Centra reprodukční medicíny v Sanatoriu Helios Košice.

MUDr Peter Hladky

I vztahová terapie může pomoci

Téma neplodnosti není vysloveně jen gynekologickým problémem. Psychologická podpora může páru velmi pomoci, ale snižuje se díky ní i výskyt stresu, což v konečném důsledku zvyšuje šanci na početí. Potřeba blízké spolupráce gynekologů a psychologů je tak s cílem zlepšit psychický stav pacientů nezbytná.

neplodnost

U většiny nemocí je dobrá duševní forma nezbytná a neplodnost není výjimkou. „Příčina může být u každého pacienta velmi specifická a individuální. Ať už se týká muže nebo ženy, vstupuje do jejich vzájemného vztahu a ovlivňuje plodnost. Jako příklad uvedu pár, který se opakovaně pokoušel o početí až 8 let, přesto však u nich lékaři nediagnostikovali žádné fyzické ani zdravotní problémy, které by byly příčinou neplodnosti. Absolvovali jsme spolu terapii a při důkladném vnímání jejich komunikace jsme došli k závěru, že měli panický strach přivést dítě na tento svět. Podvědomý strach obou partnerů tak působil na jejich možnost počít dítě. Když si svůj strach uvědomili a kontinuálně s ním pracovali, do půl roku se jim podařilo dítě počít,“ vzpomíná na jeden z párů terapeutka Darina Szabo.

parova terapie

Psychologické a psychosomatické příčiny neplodnosti mohou být přitom různorodé. Jak uvádí terapeutka, může jít o pocit nepřijetí rodiči až po pocit neschopnosti být dobrým rodičem, spadá sem také podvědomá nedůvěra v partnera, nejistota a strach přivést dítě na svět.

„Kromě toho jsou tam i další jiné příčiny, které jsou na první pohled zdánlivě neviditelné, ale i tak mohou sehrát roli, která se mezi partnery odráží problémy při početí děťátka,“ uzavírá téma terapeutka Darina Szabo, která párům právě pomocí terapie pomáhá pochopit motivy a přivést je k cílům, stejně jako zvládat a přijmout fakt, že své dítě mít nemohou.

neplodnost

REFERENCE

[1] Český statistický úřad. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce

[2] Český statistický úřad. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce

[3] Český statistický úřad. Dostupné na: https://www.czso.cz/csu/czso/aktualni-populacni-vyvoj-v-kostce

[4] Guerra D, Liobra A, Veiga A, Barri PN. Psychiatric morbidity in couples attending a fertility service. Hum Reprod. 1998;13:1733–1736.

[5] Mahlstedt PP. The psychological component of infertility. Fertil Steril. 1985;43:335–346

[6] 0. Dyer S, Mokoena N, Maritz J, van der Spuy Z. Motives for parenthood among couples attending a level 3 infertility clinic in the public health sector in South Africa. Hum Reprod. 2008;23:353–7

[7] . Sobotková I. Psychologie rodiny. Praha: Portál; 2012.

[8] . Mahlstedt PP. The psychological component of infertility. Fertil Steril. 1985;43:335–346.

[9] . Franco JG Jr, Razera Baruffi RL, Mauri AL, Petersen CG, Felipe V, Garbellini E. Psychological evaluation test for infertile couples. J Assist Repord Genet. 2003;19:269–273.

[10] https://www.solen.sk/storage/file/article/61821f5d10386b975a95e7c9093df351.pdf

[11] PhDr. Linda Katona. Medziodborové konzílium. Psychosociálne aspekty neplodnosti. 2015. https://www.solen.sk/storage/file/article/61821f5d10386b975a95e7c9093df351.pdf

[12] Greil AL. Infertility and psychological distress: a critical review of the literature. Soc Sci Med. 1997;45(11):1679–704.

[13] Dudgeon MR, Inhorn MC. Gender, masculinity and reproduction: anthropological perspectives. Int J Men’s Health. 2003;2:31–56

[14] PhDr. Linda Katona. Medziodborové konzílium. Psychosociálne aspekty neplodnosti. 2015. https://www.solen.sk/storage/file/article/61821f5d10386b975a95e7c9093df351.pdf

[15] https://lekar.sk/clanok/najcastejsie-priciny-neplodnosti-u-muzov-a-zien

sdílet na facebooku

Líbí se Vám tento článek?

Pokud chcete dostávat newsletter s výběrem témat podle Vašich zájmů, stačí si ve Vašem profilu vyplnit preference.

Registrace