Na začátek bychom si ještě měly ozřejmit jeden důležitý mýtus: Menstruace neznamená čištění ženského těla. Samotné menstruační krvácení je jen konečná fáze pravidelného cyklu, které vzniká tehdy, když nedojde k otěhotnění a organismus se začne postupně cyklicky připravovat na možnost nového otěhotnění.

Pokud neužíváte hormonální antikoncepci, v pohlavních orgánech (zejména ve vaječnících a děloze) probíhají pravidelné cyklické změny. Díky estrogenům produkovaným ve vaječnících při zrání vajíčka postupně narůstá sliznice v děloze. Asi v polovině menstruačního cyklu, tedy ve 12.-14. den, dochází k tzv. ovulaci (vyplavení zralého vajíčka z vaječníku).

Krátce poté začne ve vaječníku produkce druhého ženského hormonu, gestagenu, který se postará o tzv. sekreční přeměnu estrogeny zhrublé děložní sliznice tak, aby byla schopna přijmout oplodněné vajíčko. Pokud však nedojde k oplodnění vajíčka, povrchová část takto zhrublé sliznice se postupným poklesem produkce hormonů ve vaječníku odloučí a vzniká menstruační krvácení.

Ženy, které užívají hormonální antikoncepci, nemají menstruaci v pravém slova smyslu, neboť u nich nedochází ke zrání vajíčka a ovulaci. Děložní sliznice se však mění stejně, avšak ne působením hormonů produkovaných vaječníkem, ale působením hormonů užitých v antikoncepčních preparátech.

Příliš slabé krvácení

Výrazně slabé krvácení, které se vymyká normě, má hned několik zdůvodnění. Jeho intenzita se může měnit věkem. Slabší, či nepravidelné krvácení se vyskytuje především v období puberty a menopauzy. Přirozená změna cyklu nastává i u kojících maminek nebo během užívání antikoncepce.

V těhotenství je zase přítomnost menstruace velmi nepravděpodobná. Mezi další faktory, kvůli kterým se mohou vyskytnout nepravidelnosti v cyklu, patří jídelníček a změna tělesné hmotnosti. Můžeme sem zahrnout i poruchy příjmu potravy a nadměrnou fyzickou zátěž.

Stres neovlivňuje jen naši psychiku, ale také naše tělo. Kvůli nadměrnému stresu je náš mozek schopen pozměnit hladinu hormonů. Proto může být menstruace slabší nebo se nemusí dostavit vůbec. V takovém případě je třeba mít na paměti, že po stresující události by se měla menstruace vrátit zpět k normálu. Pokud se tak nestane, je načase navštívit gynekologa. Zpozornět a vyhledat odborníka je třeba i v případě, že ženě vynechaly více než tři menstruační cykly za sebou nebo pokud si myslí, že je těhotná. Důvodem k lékařské prohlídce je i nepravidelnost menstruace či krvácení uprostřed cyklu.

Příliš silné krvácení

Žena ztratí během menstruace v průměru 30-40 mililitrů krve. Při velmi silném průběhu se může toto číslo dokonce zdvojnásobit. Silnější krvácení se běžně vyskytuje zejména v prvních dnech menstruace. K silnému krvácení může dojít i při změně antikoncepce, ale také při užívání jiných farmaceutik, která zasahují do přirozeného průběhu cyklu.

Pokud se intenzita menstruace dostane do stádia, kdy zabraňuje vykonávání každodenních činností, je třeba zpozornět. Abnormálně silné menstruační krvácení, tedy menoragie, může být indikátorem závažných zdravotních problémů, jako je mimoděložní těhotenství, potrat, hormonální problémy či polypy dělohy. V boji s nadměrným krvácením prospívá nasazení antikoncepce či hormonálního nitroděložního tělíska, které dokážou ve velké míře vybalancovat hormonální nerovnost. V extrémních případech je zapotřebí chirurgický zákrok.

Příliš bolestivé krvácení

Více než 50 % menstruujících žen pociťuje bolesti minimálně dva až tři dny během každého cyklu. Jelikož se v těle odehrává proces zbavující dělohu její výstelky, tedy menstruace, je jistá míra bolesti přirozená. Menstruační křeče mohou být způsobeny prostaglandiny, které jsou spouštěči kontrakcí dělohy. Čím vyšší je jejich hladina, tím silnější jsou také křeče. Velmi vysoká hladina může způsobit nevolnost a žaludeční potíže. Tyto hormonům podobné látky sídlí ve výstelce dělohy. Během menstruace se s jejím uvolněním sníží i hladina prostaglandinu v těle. Proto po prvních dnech menstruace ustoupí i nejsilnější křeče.

Hormonální nerovnováha během menstruace může způsobit i bolest a citlivost prsů. Estrogen je totiž zodpovědný za zvětšení prsních kanálků a progesteron zase za otok mléčných žláz. Estrogen a progesteron jsou hormony, které pomáhají regulovat menstruační cyklus. Jsou schopny ovlivnit chemické reakce v mozku související s bolestí hlavy. Před začátkem menstruace se sníží hladina estrogenu, což je spouštěčem těchto obtíží. Bolest hlavy je nejlepší řešit už při prvních příznacích – takto se jí dá zbavit nejrychleji. Důležitý je dostatečný příjem tekutin. Při silných bolestech se doporučuje odpočinek v tiché, zatemněné místnosti nebo studený obklad na čelo. Vhodná jsou také různá dýchací relaxační cvičení.

Je velmi důležité poznat sama sebe, protože to, co jedna žena považuje za příliš slabé krvácení, může být pro jinou ženu úplně běžné.

Snažit se za každou cenu akceptovat bolestivou menstruaci nemusí být tím nejlepším východiskem. Průběh cyklu se u každé ženy liší, nelze tedy obecně říct, co ještě je v normě a co se jí už definitivně vymyká. Odhalit, kdy je třeba vyhledat odborníka, je ale v principu velmi jednoduché. Žena by se na něj měla obrátit, má-li pocit, že je její menstruace jiná, než je pro ni samotnou typické. Obzvlášť v případě, kdy už žádné „domácí medicíny“ či změny životního stylu nestačí a žena pociťuje potíže, které jí znepříjemňují každodenní činnosti. Vhodným pomocníkem se stává například zaznamenávání změn cyklu do tabulky, která je při symptomatické léčbě pro lékaře velmi užitečná.