Každá z nás si to už vyslechla. A každá z nás se alespoň jednou v životě cítila nepříjemně při narážkách na svoje tělo, byla obětí nevhodných poznámek týkajících se oblečení, těsně obepnutých džínů či velkého výstřihu. Otázky a poznámky, se nimiž jsou ženy konfrontovány nejen na pracovišti, ale i v běžném životě od své rodiny, známých, přátel či náhodných kolemjdoucích, jsou často, mírně řečeno, přes čáru.
Ženy, především po dosažení jisté společenské představy o správném nastavení jejich statusu ve společnosti, řekněme po 25. roce života, začínají čelit novým typům otázek, které se týkají partnerství – manželství – mateřství. Tento trojúhelník témat přímo svádí k otázkám, které jsou nejen neslušné, ale v mnoha případech také bolavé. Víte, že podobné otázky jsou dokonce z právního hlediska nepřípustné?
Nevhodné otázky na pohovoru
Ačkoliv kauzalita žena = matka vůbec není pravdivá, úloha matky je statusem ženy ještě i v dnešní společnosti. Proto není překvapením, že hledání práce a absolvování pohovoru bývá pro ženu ve více směrech obtížnější než pro muže, a to především kvůli možnému budoucímu odchodu na mateřskou dovolenou.
Mladá žena bývá často pro zaměstnavatele risk. Ačkoli si to málokdo přizná, vždy se vnucuje otázka mateřství a budoucnosti. Mladé bezdětné ženy nejsou pro firmy dostatečně atraktivní. Častokrát jsou na pohovorech upřednostňováni muži, ačkoli ženy mohou být kvalifikovanější. Firmy se tak chtějí vyhnout případným výpadkům kvůli mateřské dovolené a novým pohovorům a hledání náhrady.
Otázky, zda je žena svobodná nebo vdaná, bezdětná, zda v blízké době plánuje založit rodinu či jak staré má děti, jsou nejen nevhodné, ale také nepřijatelné! Prosíme, zapamatujte si: před nevhodnými otázkami na pohovorech nás chrání takzvaný Antidiskriminační zákon, který spočívá v zákazu diskriminace z důvodu pohlaví. Za diskriminaci z důvodu pohlaví se považuje i diskriminace z důvodu těhotenství nebo mateřství.
Uchazečky o zaměstnání navíc chrání i Zákoník práce, který definuje vztahy mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. Zákoník zakazuje vyžadovat informace o těhotenství nebo mateřství.
Pokud budou dané otázky při pohovoru položeny, můžete požádat potencionálního zaměstnavatele o vysvětlení, proč tuto otázku položil a jak ovlivní průběh pohovoru a samotný výběr uchazeče. Během pohovoru by měly zaznít pouze otázky, které souvisí s pracovní pozicí, o kterou máte zájem.
Přestaňte se ptát, kdy budu mít dítě!
Kdy už konečně lidé pochopí, že ptát se ženy na plánování miminka je absolutně nevhodné? Nikdy totiž nevíme, čím si žena (společně s partnerem) prochází. Co když ženu, případně muže, trápí různé zdravotní problémy? Co když je v tom nějaká jiná obtíž? Co když žena prostě dítě nechce?
Jaká odpověď by měla následovat po takové otázce? Vzít to sportovně, usmát se a utrousit nějakou uštěpačnou poznámku? Nebo říct věci na rovinu a rozebírat svůj intimní život? Říct upřímně, proč to dítě vlastně ještě nemáme? Ale co když to říkat nechcete? Zkuste třeba odpovědět otázkou: A ty jsi měl/a naposledy sex kdy? Jelikož touto otázkou se jistým způsobem lidé ptají i na váš sexuální život.
Druhá strana zřejmě ani nechce slyšet reálnou odpověď. Nechce slyšet o nízkém počtu manželových spermií, o potratu, o polycystických vaječnících, nebo dokonce o tom, kolikrát do týdne se s partnerem o dítě pokoušíte. Pokud již začínají být tyto otázky otravné, vyzkoušejte to. Otázka, kdy budete mít dítě, je jednoznačně pouze záležitostí ženy a muže.
Nevhodné připomínky v očekávání
„Ty jsi těhotná? Zdálo se mi, že jsi v poslední době trochu přibrala. A co to bude? Chlapeček, nebo holčička? A co byste chtěli víc? Já myslím, že to bude holčička, ty prý berou mamince krásu (Takže to znamená, že jsem ošklivá?!). A ve kterém jsi měsíci? Nemáš moc velké/malé bříško?“ Samozřejmostí jsou také otázky na nabrané kilogramy v těhotenství, na to, jak jde poporodní hubnutí či na způsob porodu a kojení.
Potkala jsem několik matek, které byly konfrontovány s podobnými (také intimními) otázkami na veřejnosti. Nebylo příjemné podobné věci nejen slyšet, natož na ně odpovídat. Pokud by těhulka či maminka chtěla o něčem podobném mluvit, věřím, že by toto téma otevřela sama.
Ačkoli většina podobných vět končí otazníkem, otázky jsou jen formální. Ve své podstatě jsou jen nevyžádanými komentáři a připomínkami, které nejen urážejí a dostávají nás do rozpaků, ale častokrát i zabolí. Než pronést podobné nepřípustné poznámky, povídejte si raději o počasí.