Matky sobě aneb Konec mateřské inkvizici

7 minut čtení

Matky sobě aneb Konec mateřské inkvizici

7 minut čtení
13.06.2021

Když se stanete mámou, váš život se změní. Už nikdy nebude jako dřív, už nikdy nezažijete tu bezbřehou volnost bezdětnosti. S dětmi nastupují povinnosti, určitý denní řád a také řada omezení, pro která vaši bezdětní přátelé už nebudou mít pochopení. Alespoň do doby, než budou mít vlastní děti.

A tak se mnohdy vaším nejčastějším kontaktem stanou jiné matky, protože máte pocit, že právě u nich najdete pochopení a stejný životní rytmus, jaký máte vy. Ale občas je to kámen úrazu. Protože ne každá žena mateřství vidí stejně jako vy.

Také jste zaznamenaly nový fenomén, který se projevuje především na sociálních sítích slavných maminek? Stále větší procento žen nabývá dojmu, že když se stanou matkou, dává jim tato role automaticky výsadu hodnotit, kritizovat či alespoň častovat nevyžádanými radami jiné ženy, často ještě v očekávání či čerstvě po porodu.

Supermama

Pojďme si na rovinu říct, že napsat čerstvé mamince, která je pár týdnů po porodu a s miminkem se teprve sžívá, že je neschopná a ufňukaná, jelikož si povzdychla, že vše není pouze růžové, je rozhodně přes čáru. Napsat jí, že proto, že se rozhodla miminko očkovat, je špatná matka, která dítě vědomě vystavuje možnosti špatné reakce, je naprostá zvrácenost. A přesto se to děje.

Útoky nabývají na intenzitě a lidé (čtěte matky) si mnohdy nevidí do pusy. Málokdy narazíte v diskuzi na útočnějšího člověka, než je matka, která je přesvědčená o tom, že jiná matka dělá něco špatně. Matky umí být neskutečně kruté a umí cílit přímo do živého a opravdově ranit. A to především tehdy, když mají svou pravdu.

Matky umi být kruté.

A problém přemotivovaných, tabulkových a „nevýchovných“ matek se odráží i v reálném životě. Nemají pochopení a neodpouštějí jakékoli vybočení z jimi uznávaných „správných“ kolejí. A tak vás škatulkují. Pokud máte jedno dítě, se kterým se za celý den nezastavíte a nezvládáte kvůli péči o něj domácnost, jste líná.

Víme, že pro naše děti děláme to nejlepší, co v dané chvíli jde.

Pokud nekojíte, jste hyena, která do dítěte cpe umělou výživu, pokud nevaříte příkrmy, jste matka na baterky, protože dáváte dítěti průmyslově vyráběné jídlo. Pokud nosíte dítě v nosítku či jej odkládáte do houpátka, ničíte mu záda. A nejhorší je, pokud jste pracující matka. Pracující matky totiž podléhají speciální inkvizici, z níž vyjdou jako matky kariéristky, které chudáčky děti nechají bezprizorně vyrůstat bez většího zájmu, nebo se jich dokonce zbavují umístěním do školky.

Pracujici matky jsou superhrdinky.

Inferno mateřských webů

S prvním dítětem jsem hltala všechny informace. Kromě aplikací, které už od těhotenství zaznamenávaly pokroky miminka, jsem se nevyhnula ani registraci na maminkovské fórum.

A musím konstatovat, že jsem se tam mnohdy dočetla věci, které jsem rozdýchávala ještě dlouho. Nehledě na to, že zdejší matky byly schopny v rámci „babince“ zveřejňovat i intimní fotky svých dětí, sdílet s ostatními svůj denní rozvrh na minuty a zcela bez uzardění rozebírat do detailů partnerský život či veřejně lynčovat uživatelku, která razila jinou cestu.

Být matkou je ta nejkrásnější role na světě. Ale je i ta nejtěžší. Fyzicky i psychicky. 

Na fóru jsem vydržela zhruba pět měsíců, poté jsem v rámci zachování svého duševního zdraví musela skupinu opustit. Ve světě těchto matek pro mě nebylo místo. A jsem tomu ráda. Protože raději svůj život žiju v realitě a nemám potřebu se zpovídat. Protože vím, že dělám chyby, které se ve virtuální realitě neodpouštějí. A protože mi moje děti přijdou nejkrásnější na světě i přesto, že u jejich fotek nesbírám lajky a srdíčka.

Matky, pusťme z hlavy všechny nevyžádané rady!

Být matkou je ta nejkrásnější role na světě. Ale je i ta nejtěžší. Fyzicky i psychicky. Moje milé ženy a matky, vykašleme se na všechny, které nás nechápou a soudí.

Pusťme z hlavy všechny nevyžádané rady a kousavé poznámky. My víme svoje. Víme, že pro naše děti děláme to nejlepší, co v dané chvíli jde. Protože my mámy vždycky jedeme na maximum.

Jen prostě třeba zrovna dneska obědváme rozpečenou pizzu z mrazáku a dítě příkrm ve skleničce. Proč se neustále poměřovat a srovnávat. Hodnotit a soudit. Buďme k sobě tolerantní. A odpouštějme nedostatky. Samy sobě i druhým.

sdílet na facebooku

Líbí se Vám tento článek?

Pokud chcete dostávat newsletter s výběrem témat podle Vašich zájmů, stačí si ve Vašem profilu vyplnit preference.

Registrace