Často se stává, že si ženy samy určí nesprávnou diagnózu. Proto je dobré hned v počátečním stádiu problémů navštívit lékaře, který přesně určí, jak v léčbě postupovat.
Statistiky však ukazují, že žen, které si samy určují diagnózu, je stále mnoho. Často podle příznaků nesprávně určí, že jde o vaginální mykózu. Ve skutečnosti ale trpí častějším onemocněním – bakteriální vaginózou, která se léčí úplně jinak.
Co může způsobit nesprávné určení onemocnění?
Mylná představa, že žena trpí vaginální mykózou, ji přivede do lékárny, kde si vyžádá volně dostupný lék na toto onemocnění. O intimních problémech se s cizími lidmi mluví velmi těžko, takže většinou ani v lékárně podrobně nepopíšeme všechny potíže.
Až 74 % žen si nesprávně vyhodnotí příznaky jako pálení a svědění, či zánět v pochvě a diagnostikují si vaginální mykózu. Ta ale podle studie postihuje pouze 17-20 % z nich. Mnohem častějším problémem je totiž bakteriální vaginóza.
Jak rozeznat rozdíl mezi bakteriální vaginózou a vaginální mykózou?
Bakteriální vaginóza je poměrně časté onemocnění, jehož projevy se vyznačují svěděním a pálením v pochvě, výtokem, zápachem a změnou pH ve vnitřním prostředí pochvy. Vzniká většinou narušením mikroflóry. Příčinou může být hned několik faktorů.
Nejčastěji jde o hormonální změny, narušenou imunitu či změnu pH z různých důvodů. Problémy se mohou objevit například při přehnané intimní hygieně, po užívání antibiotik, v souvislosti s menstruací či pobytem ve vlhkém prostředí (bazény, mokré plavky apod.).
Nejúčinnější metodou, jak předejít problémům, je prevence. Důležité je udržovat optimální intimní prostředí, tedy pH v rozmezí hodnot 3,8 - 4,2. Při prvotních příznacích nerovnováhy je vhodné sáhnout po intimních gelech či mýdlech obsahujících kyselinu mléčnou.
„Bakteriální vaginóza je velmi běžné onemocnění a zaslouží si pozornost, zejména u těhotných žen,“ říká MUDr. Jozef Španka a upřesňuje: „Bakteriální vaginóza (BV) je stav, kdy se při narušení normální vaginální flóry začnou množit anaerobní bakterie (např. Gardnerella vaginalis, kmeny Prevotella, Mycoplasma hominis a kmeny Mobiluncus).“
Jejím charakteristickým znakem je silný, vodnatý, šedobílý výtok s nepříjemným rybím zápachem. „Zajímavé je, že až 50 % žen nemusí mít absolutně žádné projevy onemocnění,“ říká gynekolog a dodává: „Zbývajících 50 % trápí stejné potíže – kromě zvýšeného pH (může mít hodnoty až do 7.0; normální pH se pohybuje v rozmezí 3.8-4.5) i řídký bělavě šedý výtok s intenzivním rybím zápachem, který se ještě zintenzivní po pohlavním styku. Rovněž i pocity svědění, pálení a bolesti.“
Vaginální mykóza má velmi podobné příznaky jako bakteriální vaginóza, ale jde o zcela jiný typ onemocnění. Mykózu, která je zpravidla způsobena kvasinkami, je nutné léčit antimykotiky. Největší rozdíl je v průběhu onemocnění, kdy příznaky podobné bakteriální vaginóze doprovází navíc i nepříjemnosti ve formě bledého, hrudkovitého výtoku a často také bolest při pohlavním styku či zarudnutí a otok sliznice pochvy.
„Vaginální mykóza je infekce pochvy způsobená kvasinkami z rodu Candida, nejčastěji Candida albicans. Nejčastěji se stává, že působením rizikových faktorů dochází k jejich přemnožení," říká MUDr. Španka.
Příznaky bakteriální vaginózy:
- Svědění a pálení
- Bílý až našedlý hustý výtok
- Rybí zápach
- Zvýšené pH
Příznaky vaginální mykózy:
- Svědění a pálení
- Bílý tvarohovitý výtok
- Bolestivý pohlavní styk
- Zarudnutí a otok
Prevence je základ
Nejdůležitější je dbát na prevenci, a zabránit tak infekci a nepříjemnostem spojeným s léčením onemocnění. Stěžejní je udržovat optimální pH intimního prostředí v rozmezí pH 3,8 - 4,2, což je kyselé prostředí.
Nepostradatelné je spojení účinné látky glykogenu, který poskytuje živiny pro laktobacily, a kyseliny mléčné, která obnovuje přirozené pH pochvy. Kyselina mléčná je základní složkou intimních mýdel a gelů a její účinek spočívá v optimalizaci přirozeného prostředí v pochvě. Kromě toho se podílí na zastavení množení anaerobních bakterií a neutralizaci aminů způsobujících nepříjemný zápach.
Bakteriální vaginóza se léčí antibiotiky. Nejčastější chybou je nesprávné odhadnutí problémů a samoléčba volně prodejnými antimykotiky, i když nejsou potřeba. Je třeba si uvědomit, že přirozené intimní prostředí není vhodné narušovat vnějšími vlivy. Proto se doporučuje konzultovat zdravotní stav s lékařem, a předejít tak nepříjemnostem.