Dodržování slibů

„Neznám návod na to, jak připravit dítě na vstup do školky, ale rozumím, o co jde. Jde primárně o odloučení. Dítě může mít pocit ohrožení, nejistoty, odmítnutí i strach ze ztráty jistoty, bezpečí nebo přijetí. Už u tříletého dítěte můžeme vytvářet pocit jistoty tím, že budeme plnit to, co mu říkáme a slibujeme,“ říká dětská psycholožka Gabriela Cviková a dodává i příklad:

- Teď počkej, telefonuji, až skončím, budeme si spolu hrát.

- Až se odpoledne vzbudíš, půjdeme na hřiště.

„Sliby bezprostřední a pochopitelné je nutné bezvýhradně splnit! Jde o pěstování důvěry ve slíbené. Při vstupu do školky, je-li dítě zvyklé na to, že co se řekne, vždy platí, je odolnější vůči stresu ze změny. Věta – máma, táta nebo babička pro tebe přijde, až se naobědváš – je jako maják, podle kterého se dítěte orientuje. Sliby proto vždy dodržte!“ připomíná Gabriela Cviková.

Věta – máma, táta nebo babička pro tebe přijde, až se naobědváš – je jako maják, podle kterého se dítěte orientuje. Sliby proto vždy dodržte!

Dětská psycholožka vysvětluje základní indikátory, kdy je tříleté dítě zralé na školku. Každý rodič by měl podle odbornice důvěřovat také pediatrovi a řídit se jeho názorem. Dodává, že někdy se otázka zralosti týká i rodičů, nejen dětí.

1. Vzrůst dítěte

Podle pediatra se dobře vyvíjí, má přiměřenou výšku a váhu, není často nemocné, netrpí chronickým onemocněním – názor pediatra je důležitý, a je proto vhodné jej respektovat.

2. Hrubá motorika

Dítě je pohyblivé, reguluje své pohyby, umí chodit po schodech, je schopno samoobslužných úkonů – částečně se oblékne, svlékne, obuje si boty, bačkorky, umí jíst lžící, pije ze sklenice...

3. Hygienické návyky

Nepotřebuje plenky, reguluje své vylučování, umí si umýt a otřít ruce, umí používat zubní kartáček.

4. Jemná motorika

Manipuluje s hračkami, se stavebnicí...

5. Komunikace

Rozumí řeči a umí adekvátně reagovat, je schopno spolupracovat s dospělou osobou. Reaguje na jednoduché pokyny, udrží oční kontakt, umí rytmizovat a napodobovat jednoduché pohyby. Řeč je ve vývoji, nemusí být zcela čistá, je však dobré, je-li srozumitelná.

Je důležité, aby dítě reagovalo na pokyny dospělého a bylo schopno do určité míry spolupracovat.

6. Sociabilita

Znamená to, že dítě je schopno se oddělit od matky, otce a strávit v klidu čas s jinou osobou. I když se jedná třeba jen o půl hodinu. Psycholožka ještě dodává, že sociální kontakt s dětmi je na startovací čáře, děti se ho teprve učí: „Děti, které mají sourozence, mají více zkušeností. Záleží však i na povaze dítěte, do jaké míry potřebuje sociální kontakt a jakou formou tuto potřebu naplňuje,“ vysvětluje.

Adaptační proces

Strach z neznámého, cizí prostředí a přirozená nejistota dítěte jsou důvody počátečního pláče. Adaptační proces by se proto rozhodně neměl podceňovat. „Dobře odvedená adaptace je předpokladem dobré schopnosti adaptovat se na školu v pozdějším věku,“ upozorňuje dětská psycholožka a doporučuje následující postup:

1. týden:

Dítě je ve třídě během volné hry, máma je s ním ve třídě, sedí poblíž dveří, dítě nesvačí, nejde s dětmi ven. Matka nezasahuje do procesů ve třídě, když dítě přijde k ní, odvede jej k učitelce, aby se zapojilo do procesu hry, činnosti. K tomu jednoduše okomentuje situaci: „Přišli jsme se podívat, jak to ve školce vypadá, co se ve školce dělá.“ Nic víc.

2. týden:

Dítě je ve třídě během volné hry a při činnostech, máma není ve třídě, ale sedí na chodbě u pootevřených dveří, dítě ji vidí a může za ní vyběhnout ze třídy. Potom ho matka odvede zpátky do třídy, odcházejí tehdy, když se děti chystají ven.

3. týden:

Dítě je ve třídě, hraje si, pozoruje i spolupracuje s učitelkou. Matka sedí na chodbě, dveře jsou zavřené, dítě se může přesvědčit, jestli je tam. Máma ho vždy odvede do třídy a dveře zavře, dítě může svačit a spolu s dětmi se oblékat, přezouvat, pak odchází s matkou domů.

4. týden:

Dítě je ve třídě během hry, zaměstnání, svačí s dětmi, a máma je mimo areál školky, ale přijde pro dítě v přesně stanoveném čase. Je velmi důležité, abyste jako rodiče dodrželi přesně to, co dítěti řeknete. Například: „Přijdu pro tebe a půjdeme domů, až skončí svačina a děti se budou chystat na procházku..." Pokud je dítě zaujaté činností na zahradě, je vhodné zůstat a nechat dítě si pohrát.

Pozor na tyto reakce:

Gabriela Cviková ještě upozorňuje, že v některých případech se může stát, že ani tříleté dítě ještě není zralé a připravené na školku. „Když se dítě neumí adaptovat na mateřskou školu, několik týdnů nebo i měsíců pláče, opakují se nemoci – hrdlo, kašel, bolesti břicha, problémy s vyprazdňováním nebo se vyskytlo noční pomočování, koktavost, nechutenství k jídlu, apatie, nespavost, vznětlivost, vnímejme to jako signál těla, že je brzy na návštěvu školky, a hledejme jiné řešení.“

… a je připravená máma?

V některých případech se otázka zralosti týká i maminek. I ony totiž musí zvládnout a přijmout odloučení a dokázat svěřit své dítě do péče cizím lidem. A odborníci se shodují v názoru, že když je se změnou ztotožněná máma, dítě je na tom stejně.

Jak zjistíte, že jste zralí rodiče?

Základem je emocionální stabilita. Abychom lépe pochopily kontext, zeptaly jsme se dětské psycholožky na všechny souvislosti spojené se vstupem do mateřské školy. Je to stejně velká událost pro dítě i pro rodiče. „Zralí rodiče přijali a rozumně zpracovali fakt, že dítě bude část dne trávit v kolektivu dětí s dospělými, kteří jsou mu zpočátku cizí, neznámí. Nemají výčitky svědomí, že opouštějí své dítě. Nelitují dítě, že se bude muset přizpůsobovat. Nelitují sebe, že se svým dítětem budou trávit méně času. Nezpochybňují kvality učitelek a personálu školky,“ vysvětluje rodičovskou zralost Gabriela Cviková.

Pokud jsou rodiče připraveni na změnu, pomáhají svému dítěti s adaptací na nové. Opakovaně se potvrdilo, že rodiče, kteří nemají jinou volbu, ale musí nastoupit do zaměstnání, dávají dítěti jasně najevo, byť neverbálně, že změna je nutná a vstup do mateřské školy je její samozřejmou součástí.