Stravování během těhotenství. Jaké potraviny vyhledávat a jakým se vyhnout?

15 minut čtení

Stravování během těhotenství. Jaké potraviny vyhledávat a jakým se vyhnout?

15 minut čtení
30.03.2022

Často slýcháme, že dítě v těhotenství bere matce všechny živiny. Jíst za dva však ve skutečnosti nedává žádný smysl. Zvýšený energetický příjem žena potřebuje až ve druhé polovině těhotenství. Jediné, co je do té doby nutné, je vyvážená strava, jejímž základem je pestrost, pravidelnost a přiměřenost. O tom, jak správné stravy v období těhotenství dosáhnout, jsme si povídaly s nutriční specialistkou, Mgr. Petrou Kuřátkovou z Odmala.com.

Mnozí žijí v domnění, že strava těhotné ženy by se od klasické stravy měla lišit. Ve skutečnosti by však měl jídelníček těhotné ženy vypadat velmi podobně jako jídelníček zdravě se stravujícího člověka.

3 pilíře vyvážené stravy

Nic takového jako těhotenská dieta neexistuje a jediné, co žena během těhotenství potřebuje, je vyvážená strava. Co to ale v praxi znamená? Vyvážená strava stojí na třech pilířích – pestrá, pravidelná a přiměřená konzumace. Pestrý jídelníček obsahuje dostatek různých druhů obilovin, ovoce a zeleniny, dostatek mléčných výrobků a dalších bílkovinných zdrojů včetně masa, vajec, ryb, luštěnin či ořechů. Pravidelná strava umí vyřešit těhotenské chutě a obzvlášť nápomocná umí být při těhotenských nevolnostech. Přiměřenost jídelníčku zase souvisí s adekvátními porcemi úměrnými výživové potřebě ženy v závislosti na její hmotnosti, výšce, věku a pohybové aktivitě,“ vysvětluje na úvod nutričná specialistka Petra Kuřátková.

tehotenstvi vyziva

Těhotenské vitamíny a minerální látky

Vyvážená strava je základem správného těhotenského stravování, ale jelikož se během těhotenství zvyšuje i potřeba příjmu některých živin, důležitá je i jeho nástavba. Tu mají tvořit vitamíny a minerální látky, které jsou nezbytné pro správný vývoj plodu v ženském těle. „Ze živin je během těhotenství zapotřebí zejména kyselina listová, vápník, jód a železo, přičemž riziko jejich deficitu spojené s vyšší potřebou je často individuální. Od 2. a 3. trimestru kromě toho roste i potřeba příjmu bílkovin. S růstem děťátka se totiž pojí i růst jeho svaloviny a tukové tkáně, proto se v tomto období doporučuje zvýšit příjem bílkovin o 20 g. To splňuje například 100 g kuřecího masa nebo 80 g tvrdého sýru,“ doporučuje nutriční specialistka.

Nebojte se sáhnout po výživových doplňcích

Příjem některých mikroživin je velmi obtížné zajistit pouze stravou, proto je na místě zvážit výživové doplňky. Už zhruba jeden měsíc před plánovaným otěhotněním doporučuje slovenská gynekologická společnost užívání výživového doplňku s kyselinou listovou v dávce 500 µg denně vedle běžného příjmu ze stravy, a to minimálně do konce 1. trimestru,“ uvádí jeden z příkladů Petra Kuřátková, která dále upozorňuje, že rizikem nedostatku kyseliny listové jsou ohroženy především ženy po dlouhodobém užívání hormonální antikoncepce, (bývalé) kuřačky a pacientky, které trápí chudokrevnost. „Nedostatek kyseliny listové bývá spojen s různými těhotenskými anomáliemi často vedoucími k potratu, poměrně dlouho je však znám i vztah mezi nedostatkem kyseliny listové a vznikem rozštěpových vad neurální trubice plodu,“ říká Mgr. Kuřátková.

tehotenstvi vyzivove doplnky

Jako další výživové doplňky Petra Kuřátková doporučuje také vhodný preparát s obsahem jódu, případně omega-3 mastnými kyselinami a vitamínem D, a to zejména tehdy, pokud žena v dostatečné míře nekonzumuje mořské ryby, mléčné výrobky a vejce, které jsou na tyto živiny bohaté.

Pozor na veganskou stravu

Během těhotenství je důležité myslet na to, že většina živin, jejichž potřeba v tomto období roste, pochází převážně z živočišných zdrojů. Veganská strava doprovázená vyloučením všech živočišných zdrojů je proto (nejen) během těhotenství riziková. „Jídelníček veganů bývá chudý na kvalitní bílkoviny, vápník, železo, jód, vitamín D, omega-3 mastné kyseliny, kyselinu listovou a další živiny. Budoucí matky veganky by proto měly užívat vhodné výživové doplňky a měly by se poradit s nutričním specialistou o vhodných náhradách a kombinacích živin s cílem dosáhnout v rámci stravy co největší pestrosti a využitelnosti živin,“ radí Petra Kuřátková.

Rizikem veganské stravy jsou podle nutriční specialistky i samotné rostlinné zdroje potravin, které bývají zdrojem antinutričních látek. Ty totiž brání vstřebávání minerálních látek, proto je nelze vždy považovat za rovnocennou alternativu. „Jedním z příkladů je vápník, který dokážeme lépe získat v daleko menších porcích z mléka a mléčných výrobků než ze zelí, kapusty, špenátu, brokolice, tofu, slunečnicových semínek či máku. V momentě, kdy tyto rostlinné potraviny nebudou v jídelníčku zastoupeny každý den v dostatečně velké porci, bude žena i dítě vystaveno riziku deficitu vápníku,“ vysvětluje Kuřátková.

vegan

Je rizikem intolerance?

Samostatnou kategorií těhotných žen jsou ženy trpící některým typem intolerance. Intolerance totiž už sama o sobě vytváří velký prostor pro nevyváženost jídelníčku, přesto ji však umíme efektivně eliminovat. „Ve chvíli, kdy žena vyřadí z jídelníčku konkrétní potraviny, resp. celé skupiny potravin, musí tyto potraviny něčím nahradit. Pokud však nahradí lepek bezlepkovými potravinami a běžné mléčné výrobky bezlaktózovými, její jídelníček stále může být dostatečně pestrý a vyvážený,“ říká nutriční specialistka.

Pozor na alergie, zvracení či nechutenství

V porovnání s intolerancí na laktózu či lepek je podle Kuřátkové dosažení pestrosti těhotenského jídelníčku mnohem náročnější například při histaminové intoleranci či při alergiích, nechutenství a zvracení. „Pokud se ze stravy vyloučí několik různých druhů potravin, je sestavení pestrého jídelníčku obtížnější, určitě to však není nemožné. A i když je známo, že některé alergie či intolerance, například histaminová, se mohou během těhotenství zlepšit, rozhodně se doporučuje pokračovat v dodržování léčebné diety. Pokud žena během těhotenství pociťuje zhoršení příznaků intolerance či alergie, měla by zajít k lékaři. Pokud si není jistá, jaké kroky by měla podniknout v rámci stravy, určitě by měla vyhledat i nutričního specialistu,“ doporučuje Kuřátková.

intolerance

Jak si poradit s těhotenskými chutěmi?

Každá z nás občas dostane chuť na něco sladkého nebo „tučného“. Tyto potraviny totiž vyplavují hormony spokojenosti, což je důvod, proč k nim tolik tíhneme. V těhotenství je tato touha umocněna hormony, a tak je o to těžší chutím odolat. Sporadické mlsání rozhodně nevadí, pokud těhotná žena není např. diabetička. Pokud budoucí maminka řešila kila navíc již před otěhotněním, případně jsou její chutě časté, je určitě vhodné se na tyto stavy zaměřit a zanalyzovat, v jakých částech dne k nim dochází. Choutky totiž často bývají výsledkem nepravidelného a nedostatečného pojídání. Chutě na sladké tedy nejsou projevem naší závislosti na cukru, jak je zvykem v médiích prezentovat, ale odrazem nedostatečné stravy – především v komplexních sacharidech,“ vysvětluje Kuřátková.

tehotenstvi prejedani se

Výjimka však potvrzuje pravidlo, a tak se podle nutriční specialistky malé procento žen může setkat s tvz. picca syndromem, který doprovází extrémní až šílené chutě například na hlínu, omítku apod. Tyto choutky přitom bývají většinou spojeny s nedostatkem konkrétních mikroživin, většinou železa nebo vápníku.

Energetický příjem v těhotenství

Velikost energetického příjmu těhotné ženy nelze kategoricky vymezit, vždy je totiž nutné zohlednit hmotnost, výšku, věk a také pohybovou aktivitu budoucí matky. Rozsah energetického příjmu by se však měl odvíjet i od trimestru, který žena aktuálně prožívá. „První trimestr je takový rozběhový se spoustou patálií, a tak je budoucí maminka většinou ráda, že sní alespoň něco. Zvýšená energetická potřeba ženy však nastává ve druhé polovině těhotenství, kdy zároveň dochází k největšímu hmotnostnímu přírůstku. Udává se, že toto navýšení by mělo být zhruba o 800-1000 kJ, ale bude nadále záviset i na energetickém stavu ženy. Toto množství energie je obsaženo například v 500 ml acidofilního mléka a 1 banánu nebo v 1 větším krajíci dřevorubeckého chleba s 1 plátkem šunky, sýru a zelené papriky,“ upřesňuje velikost zvýšení energetického příjmu Kuřátková.

tehotenstvi energeticky prijem

Jakým potravinám je třeba se v těhotenství vyhýbat?

Kromě nutriční stránky bychom měly kvalitu stravování v těhotenství zaměřit také na hygienu a správné tepelné zpracování vybraných potravin. Důvodem jsou alimentární nákazy, tj. onemocnění způsobená mikroorganismy a jejich toxiny z potravy, které jsou v těhotenství rizikovější nejen pro matku, ale především pro plod. „Během těhotenství by si měla žena dávat pozor zejména na konzumaci syrového nebo nedostatečně tepelně zpracovaného masa, ryb a mořských plodů, syrových vajec a nepasterizovaného, ​​tedy syrového mléka a výrobků z něj,“ upozorňuje Kuřátková. Těhotné ženy by se tak měly vzdát např. sushi z ryb, tataráku či domácí majonézy a tiramisu.

Absolutním tabu by během těhotenství měl být alkohol. Neexistuje totiž žádná oficiálně povolená míra, která by v tomto období reflektovala jeho bezpečnou dávku, proto se pití jakéhokoli jeho množství považuje za rizikové. Značně kontroverzní téma je i pití kávy a jiných kofeinových nápojů během těhotenství, ale ukazuje se, že příjem kofeinu do 200 mg denně, což představuje 2 slabé kávy, je ve většině případů v pořádku.

maso surovy

Není potravina jako potravina

Kromě seznamu doporučených a „zakázaných“ těhotenských potravin platí, že budoucí maminky by měly být v souvislosti se stravou mnohem obezřetnější, a to v souvislosti s jakoukoli potravinou. Příkladem je konzumace ryb, která je během těhotenství velmi vhodná, je však nutné dbát na jejich správný výběr. Těhotná žena by se měla vyhnout konzumaci velkých dravých ryb, které jsou na konci potravinového řetězce. Ty v sobě totiž akumulují nejvíc těžkých kovů, které mohou ohrozit rostoucí plod. Nevhodní jsou například žralok, mečoun, mořská štika, makrela, některé druhy tuňáka nebo okoun. Dalším z příkladů je nadměrná konzumace jater a výrobků z nich. Játra totiž obsahují hodně vitamínu A, který v nadměrných dávkách působí na plod teratogenně, tj. způsobuje vrozené vývojové vady,“ uzavírá problematiku nutriční specialistka Petra Kuřátková z Odmala.com.

sdílet na facebooku

Líbí se Vám tento článek?

Pokud chcete dostávat newsletter s výběrem témat podle Vašich zájmů, stačí si ve Vašem profilu vyplnit preference.

Registrace