Dnes, více než kdy předtím, myslíme na ženy, které nemají čas na to, aby se zamýšlely nad přáním k tomuto speciálnímu dni. Myslíme na všechny ženy v nelehkých situacích, které bojují o svoje životy a svoji svobodu.

Uvědomujeme si však, že slova podpory mohou znít dnes pro všechny jako pohlazení na duši, které tolik potřebujeme. Rozhodly jsme se proto zeptat inspirativních žen na několik otázek a věříme, že jejich odpovědi pohladí každou z nás. Protože Mezinárodní den žen je mnohem víc než jen den, kdy čekáme růži a čokoládu. Jde o symbolický den, který nám ukazuje, jak jsme se v rovnoprávnosti posunuly, ale současně také to, jak daleko od cíle stále jsme.

Přejeme vám, drahé ženy, k tomuto svátku především zdraví, sílu a lásku.

Lejla Abbasová

Moderátorka, aktivistka a bývalá mluvčí ministra pro lidská práva a národnostní menšiny. Zakladatelka Nadačního fondu Asante Kenya, který aktuálně podporuje odlehlou komunitu Masajů na hranicích Keni a Tanzánie. V minulosti v Keni spolupracovala se třinácti projekty především z oblasti vzdělávání dětí a dospělých, zřizovala také projekt, který pomáhal dívkám utíkajícím před ženskou obřízkou.

Mezinárodní den žen odkazuje na mnohá feministická hnutí, která bojovala za práva žen. Za co by podle Vás měly bojovat „ženy dneška“?

Já nerada používám v takových souvislostech výraz bojovat – evokuje ve mně polaritu vítěz – poražený a myslím, že o tom by práva žen (ale vlastně jakákoliv jiná) být neměla. S “právem” by to mělo být tak trochu jako se “svobodou” - cílem obou stran by měl být dialog a jeho výsledkem (alespoň) konsensuální souhlas, vůle ke spolupráci a s tím související a z toho vyplývající osobní i společenská zodpovědnost a respekt k potřebám druhých. Protože jenom tak může být “právo” přijímáno přirozeně, ne jako útlak či nespravedlnost. Vím, že mluvím ve velmi abstraktních rovinách, ale ano, tohle bych si v ideálním světě přála pro všechny, jejichž práva a svobody jsou neuznané nebo potlačované. A na pozadí současných událostí bych si takový ideální svět přála o to víc.

Jak se staráte o svoje fyzické a duševní zdraví?

O oboje se starám, ale ani v jednom případě ne dostatečně. O tělesnou schránku se snažím pečovat alespoň třikrát do týdne půlhodinovým intenzivním cvičením, a především jízdou na kole. Každý den vozím svoje tři špunty do školky a zpět na speciálním nákladním kole. Pěkně bez motorku. A co se týče mojí duševní pohody – věřím, že stejně jako se zlomenou rukou jdete k chirurgovi, s “bolavou” hlavou je třeba odborníka vyhledat také. Chodila jsem tedy na individuální terapie, když jsem si nevěděla rady s výchovou dětí, obrátila jsem se na rodinného terapeuta. V obecné rovině mi hrozně pomáhá Keňa, tam si vždycky naprosto vyčistím hlavu. Jen tam bohužel nejezdím dostatečně často.

Co byste k dnešnímu svátku popřála našim čtenářkám a co byste popřála sama sobě?

Nemůžu v aktuálním stavu věcí nemyslet na nic jiného než na mámy, ženy, které utíkají před válkou na Ukrajině. Když se dívám na moje děti a představím si, že podstupují to, co tisíce jejich vrstevníků jen kousek od našich hranic, trhá mi to srdce. Proto bych si přála, aby žádná z matek a žen nemusela zažívat hrůzu ze ztráty svých dětí, manželů, bratrů a otců. Aby se to samé samozřejmě nedělo nikomu jinému. Lidé nejsou dokonalí tvorové, ale žádná bytost si nezaslouží trpět kvůli nemocnému egu jednoho šílence.

Vendula Pizingerová

Zakladatelka Nadačního fondu Kapka naděje, který už 22 let pomáhá zachraňovat děti s poruchou krvetvorby a nádorovými onemocněními.

Mezinárodní den žen odkazuje na mnohá feministická hnutí, která bojovala za práva žen. Za co by podle Vás měly bojovat „ženy dneška“?

Myslím, že ženy by měly bojovat za gentlemanství mužů. Tím, jak se doba změnila, tak mám pocit, že muži stále mají problém uznávat ženy třeba ve vysokých pozicích. Tím, že ženy už dnes zastávají mnohá mužská povolání, s nimi muži často nejednají jako se ženami. Myslím, že si za to částečně můžeme samy, ale gentlemanství vymírá, a to je velká škoda.

Jak se staráte o svoje fyzické a duševní zdraví?

Nad otázkou svého zdraví se často zamýšlím. Vždycky jsem si myslela, že se některé ženy vymlouvají, že nestíhají, ale teď už věřím, že to asi výmluvy nejsou. Já jsem někdy poměrně neorganizovaný člověk, ale i tak toho myslím stíhám hodně a snažím se péči o své zdraví nepodceňovat. Opravdu pečlivě dbám na preventivní prohlídky – návštěva praktika, gynekologa nebo třeba mamografu je pro mě samozřejmostí a myslím, že by to tak měla mít každý žena. Také se snažím hodně hýbat. Ne, že bych to měla úplně ráda, ale dělám to, protože vím, že je to potřeba. Pokud jde o psychiku, tu si udržuju komunikací s lidmi s nadhledem.

Co byste k dnešnímu svátku popřála našim čtenářkám a co byste popřála sama sobě?

Sobě bych přála, abych byla někdy alespoň chvilku hýčkaná. Dlouhodobě by mě to nebavilo, to vím, ale takové kratičké hýčkání bych si určitě užila. A nám ženám bych popřála, aby se k nám muži chovali jako k ženám. V něčem jsme silnější, v něčem slabší, ale obecně máme ve své DNA potřebu být chráněny. Samozřejmě bych nám všem přála pevné zdraví, protože jen s plným zdravím jde hezky žít. A ať se z toho nezblázníme!

Anna Sedláková

Spolu s Karolínou Krejčovou založila spolek Indiánky, který pomáhá ženám s neplodností, PCOS, endometriózou, předčasnou menopauzou či hormonální nerovnováhou.

Mezinárodní den žen odkazuje na mnohá feministická hnutí, která bojovala za práva žen. Za co by podle Vás měly bojovat „ženy dneška“?

Shrnula bych to do tří základních bodů:

1. Za sebe a právo na svoji "jinakost" - která se třeba liší od rolí, které nás učí společnost (žena = musí mít děti apod.).
2. Za sebe a svou mužskou polaritu – ženy by například měly mít stejné platy, jako mají muži.
3. Za právo o sobě a svém životě rozhodovat svobodně bez nutnosti vysvětlování okolnímu světu

Jak se staráte o svoje fyzické a duševní zdraví?

Obklopuji se dobrými lidmi a knihami, poslouchám se, medituju a dovolím si občas prostě jen být.

Co byste k dnešnímu svátku popřála našim čtenářkám a co byste popřála sama sobě?

Být ženou je skvělé! Učme to i naše děti, aby příští generace žen byly pyšné na to, kým jsou.
Ženy bez dětí i s nimi, ženy bez menstruace, plodnosti nebo ty, co se "nehodí" do společenských škatulek. Všechny jsme výjimečné, jen nám občas trvá to zjistit.

Katarína Hutyrová

Spolumajitelka second-handu NOSENE, která přispívá k osvětě o udržitelnosti.

Mezinárodní den žen odkazuje na mnohá feministická hnutí, která bojovala za práva žen. Za co by podle Vás měly bojovat „ženy dneška“?

My ženy jsme silné osobnosti v mnoha disciplínách a často doslova vícebojařky. V první řadě bych nebojovala, spíše se snažila přinést porozumění, proč by dnešní, změněný svět měl vnímat ženu jinak než před 10 či 50 lety. Dnes máme řadu možností, které narážejí na zkostnatělý systém. Považuji za důležité přinést systémové změny, které budou rozumět nastavení dnešního ženského světa a budou umět reflektovat aktuální ženské potřeby.

Jak se staráte o svoje fyzické a duševní zdraví?

Snažím se pravidelně sportovat, což je takzvané trefení dvou much jednou ranou – je to péče o fyzické i mentální zdraví. Našla jsem si sporty, o kterých vím, že mi pomáhají najít balanc mezi pracovním a soukromým životem, jsem typ workoholika, který se naučil najít průřez mezi těmito dvěma světy.

Absolvuji pravidelné prohlídky u lékařů, abych v případě, že něco nebude v pořádku, podchytila problém v zárodku. Zároveň mám vypnuté všechny zbytečné notifikace, které by mi během dne mohly zvyšovat stres nebo narušovat soustředění. Když to potřebuji, najdu si čas na procházku nebo si udělám den, kdy se věnuji jen sama sobě.

Co byste k dnešnímu svátku popřála našim čtenářkám a co byste popřála sama sobě?

Buďme takovými ženami, jakými chceme být a jakými chceme, aby byly vůči nám ostatní ženy. Silné už jsme, ale nebojme se přiznat samy sobě, že potřebujeme i pomoc, odpočinout si nebo si někdy udělat čas a program samy pro sebe. Nezapomínejme přitom i na klišé, že naše vztahy jsou partnerské, a chceme-li být šťastné ve vztahu, musíme být nejdříve šťastné ve svém nitru. Žádný partner ani partnerka nás šťastnějšími a vyrovnanějšími neudělají.

Žaneta Morovská

V roce 2019 spoluzaložila projekt POPYSKY s cílem bourat tabu ženského světa a o rok později vydala knihu Manifest mladé ženy.

Mezinárodní den žen odkazuje na mnohá feministická hnutí, která bojovala za práva žen. Za co by podle Vás měly bojovat „ženy dneška“?

Ženy dneška by si měly zadefinovat, co pro ně znamená ženství 21. století, a žít v souladu se sebou. Měly by znát svou hodnotu a být sebevědomé. Pokud to žena dokáže, tak si její hodnoty budou velmi dobře vědomi všichni, které má kolem sebe (a tím pádem nemusí bojovat, cokoli si dokazovat). Ženy dneška by měly spolupracovat – vzájemně mezi sebou i doma, se svými partnery. Mně by se líbilo, kdybychom více využívaly náš tvůrčí ženský potenciál. Činily radost, tvořily krásu, mír a lásku.

Jsem romantik a idealista a schválně to nepřechyluji do ženského rodu – „romantička“ a „idealistka“, protože je to detail. Jazyk má být buď poetický, nebo efektivní a výstižný – alespoň já k němu tak přistupuji. Vše mezitím odvádí pozornost od podstaty. Ale chápu, že někdo si na tom zakládá a neberu jí/mu to.

Jak se staráte o svoje fyzické a duševní zdraví?

To je pěkná otázka. Starám se o sebe tak, že si dávám záležet na tom, co konzumuji – a to nejen co se týče stravy, ale také informací a jejich obsahu, který přijímám a který mě může buď povzbudit/uklidnit/posílit, nebo nahlodat/vzbudit strach či pochyby.

Zdraví si upevňuji i tím, že utužuji své vztahy (i ten se sebou), cvičím, dýchám, medituji a chodím do přírody.

Co byste k dnešnímu svátku popřála našim čtenářkám a co byste popřála sama sobě?

Přeji nám všem více odhodlání rozvíjet svůj potenciál, neochvějnou víru v sebe samu, vlnění v duši, svobodu, lásku a vášeň.

Lady Vivian

Burlesque tanečnice, která na sociálních sítích šíří osvětu ohledně zdravého přístupu k tělu (body positivity).

Mezinárodní den žen odkazuje na mnohá feministická hnutí, která bojovala za práva žen. Za co by podle Vás měly bojovat „ženy dneška“?

Já bych byla nejraději, kdybychom už nemusely za všechno bojovat. Za naše práva, za naši svobodu, za naše názory. Přeji si, abychom se spojily a byly právě tím ještě silnější a odvážnější. Přeji si, aby pokud to bude třeba, jsme tento boj nikdy nevzdaly, protože to stojí za to.

Jak se staráte o svoje fyzické a duševní zdraví?

Možná to bude znít jako naučená fráze, ale není nic důležitějšího než zdraví. Máme totiž jen jedno. Jeden život. Nezapomínejme vrátit alespoň kousek lásky našemu tělu, za to všechno, co pro nás dělá. Vždyť díky němu můžeme žít, milovat a smát se. Já nevynechávám žádné preventivní prohlídky. Považuji je za velmi důležité. A jak pečuji o mentální zdraví? Asi to nebude žádná novinka, ale relaxace a meditace jsou úžasní pomocníci.

Co byste k dnešnímu svátku popřála našim čtenářkám a co byste popřála sama sobě?

Milé a krásné ženy, přeji nám, abychom každý den měly důvod k úsměvu. Abychom se nezapomněly milovat a starat se o sebe. Buďme svobodné v každém okamžiku našeho života.

Jana Mittmann

Ředitelka farmaceutické společnosti Exeltis, která se stará o ženské zdraví. Několik let působila v USA, nyní působí jako generální ředitelka pro Exeltis Slovakia, Czech Republic a Pobaltské státy. Je vystudovaná veterinární lékařka, zakladatelka Exeltis Slovensko a webu www.lejdy.sk.

Mezinárodní den žen odkazuje na mnohá feministická hnutí, která bojovala za práva žen. Za co by podle Vás měly bojovat „ženy dneška“?

Ženy si jistě zaslouží mezinárodní den a obdiv. Jsme matky, manželky, přítelkyně, milenky, kolegyně, šéfky, kuchařky, lékařky, psycholožky... Jsme vždy všechno, co naše okolí potřebuje. Vždy připravené a dokonalé. Pokud jsme za tohle bojovaly, tak máme, co jsme chtěly. Ale my jsme ženy a zvládneme všechno. Jen ať jsme zdravé, neboť jen tak můžeme být šťastné a dělat šťastnými i naše milované.

Jak se staráte o svoje fyzické a duševní zdraví?

Doba očekává, že my, ženy, budeme perfektní. Vždy krásně upravené, štíhlé, vždy v dobré náladě a samozřejmě s předplatným do fitka. I mě to láká, ale přiznám se, ne vždy to zvládám. Hmm... Asi dělám, co můžu, ale je možné, že dělám málo. Někdy se vymlouvám, že nemám čas. Ale věřím, že pokud kvůli něčemu, tak kvůli zdraví je nutné se snažit. Uznávám prevenci a užívám vitamíny, cvičím, chodím po schodech (ale max. čtyři patra) a to nejdůležitější – vždy si dopřeji denní dávku čokolády. Má přece příznivé účinky na zdraví, ne?

Co byste k dnešnímu svátku popřála našim čtenářkám a co byste popřála sama sobě?

Přeji všem ženám a dívkám, aby byly silné. Aby dělaly správná rozhodnutí a věřily si. Aby šly za svými sny a nikdy nepřestaly věřit v sebe a svoje schopnosti. Aby věděly, že mohou být šťastny jen tehdy, když se nevzdávají na cestě za tím, po čem opravdu touží.

Diana Fabianová

Dokumentaristka, která se věnuje ženským tabu tématům, působí také jako umělecká ředitelka filmového festivalu Jeden Svět.

Mezinárodní den žen odkazuje na mnohá feministická hnutí, která bojovala za práva žen. Za co by podle Vás měly bojovat „ženy dneška“?

Mnohé ženy žijící v našich zeměpisných šířkách mají pocit, že už je ''dobojováno''. Opak je ale pravdou. Ono se to cyklicky vrací v různých podobách zpátky. Škatulkování žen, přehnané nároky na ně v profesní i osobní sféře. Diskriminace zde na nás vykukuje pořád, jen s tím rozdílem, že na západě se objevuje v jemnějších, sofistikovanějších formách, než tomu bylo v minulosti.

Takže jestli za něco bojovat, tak za ostražitost. Abychom dokázaly detekovat, když je na nás vyvíjen nátlak, který nám je proti srsti. Jeden malicherný, ale vypovídající příklad – jen pár dní zpátky mi vyskakovala na sociálních sítích reklama na ženské korzety. Feministky proti nim bojovaly, protože ženy v nich neuměly dýchat, drtily si žebra, omdlévaly. Pozornost se ale zaměřovala na to, jak má která žena štíhlý pas, ne na to, co má daná slečna v hlavě. A dnes jsme zpátky tam, odkud jsme se snažily vymanit přes 100 let. Dobrovolně si mačkáme vnitřnosti a oslabujeme páteř. Je to ''trendy''.

V Africe bojujeme za vymýcení ženské obřízky. Na západě dívky a ženy platí za labioplastiku – operaci pysků, aby jejich vagíny vypadaly stejně jako u dívek v porno videích. Raději volí ztrátu citlivosti a požitku ze sexu na úkor ''předepsané'' vizáže. A tak dále. Sype se toho na nás nepočítaně.

Kromě úspěchu musí být žena i štíhlá a dobře vypadat, jinak je terčem vtipů a poznámek. Přitom mnoho chytrých a nezávislých žen je single. Mám offline seznamku a požadavky, které jsou na ženy ze strany mužů kladeny, se mnohem více zaměřují na jejich fyzickou krásu než na jejich inteligenční výbavu. Respektive požadují obojí, plus ''usměvavou, milou povahu'' a finančně zajištěnou.

Jak se staráte o svoje fyzické a duševní zdraví?

Snažím se pravidelně cvičit a číst. Ačkoli jen 15–30 minut denně, 3–5krát v týdnu, ale říkám si, že lepší chvilku než nic. Preferuji jógu a pilates, cítím se pak spokojeněji, zdravěji. Také miluji knihy. Velmi mi pomáhá se na chvíli ponořit do jiných příběhů i světů, je to moje duševní hygiena. V normálních, před pandemických, dobách to bylo mnohem více i o setkáních s přítelkyněmi. Vždy mě nabily pozitivní energií, veselostí. Nyní v tomto směru strádám.

Co byste k dnešnímu svátku popřála našim čtenářkám a co byste popřála sama sobě?

Zní to jako klišé, ale aby se neostýchaly být samy sebou. Aby nepodlehly diktátu doby ani okolí, pokud se s danými požadavky neztotožňují. Je to mnohem těžší, než se může zdát, neboť ty tlaky zde jsou neustále. Prvním krokem je vědět, co opravdu chci. Jakou ženou, člověkem, toužím být a držet se toho. Je to náš život. My ho žijeme. Nikdo jiný není v naší kůži. Proto nikdo jiný nemá právo na nás tlačit, jak ho máme prožít, jak máme vypadat či jak se chovat. Důležitou součástí tohoto celého je nebát se říci NE. To je výzva i pro mě samu. Dokázat bez okolků a s lehkostí a grácií říci krátké, ale pevné NE. Hodně kuráže všem ženám přeji.