Fungování močového systému

Močový měchýř je dutý svalnatý orgán formovaný jako balón, který je podporován celým systémem svalů. Svěrač obepíná močovou trubici, která vede moč mimo lidské tělo. Detruzor je hladká svalovina obklopující stěny močového měchýře, která zajišťuje jeho zvětšování, svaly pánevního dna zase slouží jako fyzická opora měchýře a močové trubice. Na vytváření, ukládání a přesunu moči spolupracuje několik orgánů, trubic, svalů a nervů. Patří sem ledviny, močovody, močový měchýř, svaly svěrače a močová trubice.

Prostor močového měchýře se při naplnění tekutinou zvětšuje do kulatého tvaru a při vyprázdnění se naopak zmenšuje. Močový aparát zdravého člověka udrží po dobu dvou až pěti hodin celých šest decilitrů tekutin, což jsou přibližně dvě sklenice vody. Dospělý člověk každý den vyloučí průměrně jeden a půl litru moči. Konkrétní množství se samozřejmě liší u každého jednotlivce a vyplývá z několika faktorů – záleží především na množství přijatého jídla a tekutin. Množství moči může být také ovlivněno užíváním některých typů farmaceutik.

Schopnost udržení (úniku) moči a inkontinence

Za schopnost udržení (úniku) moči jsou zodpovědné kruhové svaly takzvaného svěrače, které důkladně uzavírají vyústění močového měchýře do močové trubice určené k přenosu moči ven z těla. Pro správnou funkci tohoto procesu musí být člověk schopen kontrahovat (tedy stahovat) a ovládat svůj svěrač. Problém s ovládáním těchto svalů nastává, jsou-li svěrač a svaly pánevního dna oslabeny, to ve výsledku může vyústit až ke stresové inkontinenci.

Stresová inkontinence

Stresová inkontinence představuje neschopnost ovládat potřebu močení v některých situacích. Jedná se o vážné onemocnění, které může vést až ke sklonům k sociální izolaci. Nikdy by se na něj proto nemělo pohlížet jako na zahanbující či dokonce ponižující.

Ztráta tekutiny vylučované ledvinami může nastat při jakémkoli tlaku prováděném na břišní dutinu a močový měchýř. Důležité je poznamenat, že zde nejde o stres jako takový. Ve vazbě se stresovou inkontinencí je tento termín používán výhradně ve fyzickém smyslu a poukazuje na nadměrný tlak na orgány močové soustavy a břišní dutiny, nikoli na emocionální stres.

Ženy jsou dvakrát náchylnější k nedobrovolnému úniku moči než muži.

Únik moči při kýchnutí či smíchu

Hlavním symptomem stresové inkontinence je ztráta kontroly nad močovým měchýřem během fyzických aktivit, jako je například smích, kýchání, kašel, skákání, cvičení, zvedání těžké váhy či sexuální styk. Všechny tyto aktivity vyvíjejí nadbytečný tlak na močový měchýř, v důsledku čehož může nastat nežádoucí únik několika kapek nebo většího množství moči. Někdy dokonce stačí, že se člověk postaví ze sedu nebo se jen sehne. Stresová inkontinence je velmi individuální a její symptomy se dokonce nemusí projevit pokaždé, když člověk provede některou z uvedených aktivit, nebo se mohou její projevy u žen lišit.

Ženy jsou až dvakrát náchylnější k nedobrovolnému úniku moči, přičemž nejčastější příčinou je těhotenství a porod, těhotenství a porod, zejména pokud jde o vícenásobné vaginální porody, během kterých svěrač močové trubky a pánevní svalstvo ochabují. Zvýšená náchylnost k tomuto onemocnění vyplývá také ze vzrůstajícího věku či chronického kašle, může však jít i o vedlejší účinek operace svalů pánevního dna.

Dokonce se může objevit u žen i během PMS, protože jejich močová trubice může být v závislosti na pokleslém estrogenu oslabena. Dalšími možnými rizikovými faktory jsou nadměrné kouření, extrémní příjem kofeinu nebo alkoholu, obezita, střevní problémy, zátěžové aktivity či hormonální deficit.

Léčba stresové inkontinence

V závislosti na faktorech, které stresovou inkontinenci způsobily, se liší i její léčba. Behaviorální terapie je vhodná pro léčbu stresové inkontinence, kterou způsobuje obezita, nadměrné zátěžové aktivity či dokonce kouření. Zaměřuje se na specifické způsoby chování u pacienta, jejím cílem je navodit potřebu nahradit škodlivé nebo nevhodné chování vhodnějším – například při nadměrné aktivitě, kdy může navrhnout eliminaci sportů, jako je skákání či jogging.

Tréning svalů pánevního dna – Kegelovy cviky

Pro mnohé ženy může být řešením posílení svalů pánevního svalstva Kegelovými cviky. Provádění těchto cviků spočívá ve svírání svalů pánevního dna, které rovněž využíváme při zastavení močení. Pokud jste s nimi ještě nezačaly, zkuste to právě na toaletě – to vám pomůže si ujasnit si, o které svaly se jedná. Když si cvik osvojíte, můžete jej provádět kdekoli a kdykoli.

V těžších případech stresové inkontinence, které zasahují do každodenního života, může lékař doporučit operaci. Patří sem například vaginální úpravy či procedury, které pozvednou močový měchýř a močovou trubici, a dodají jim tak větší oporu.

Jak již bylo zmíněno výše, existuje mnoho způsobů léčby stresové inkontinence v závislosti na závažnosti stavu pacientky. Proto není důvod v tichosti snášet nepříjemné následky tohoto onemocnění. Nebojte se navštívit svého lékaře a společně najít řešení. Často může být mnohem jednodušší, než čekáte.