Psycholog a happytarián Aleš Bednařík: „Partnerský vztah je výjimečný, ale ne nenahraditelný.“

14 minut čtení

Psycholog a happytarián Aleš Bednařík: „Partnerský vztah je výjimečný, ale ne nenahraditelný.“

14 minut čtení
31.01.2022

Mnozí vnímají 14. únor jen jako komerční svátek, jiní v něm ale vidí skutečný význam. O čem tedy Valentýn opravdu je? Jak ho vnímat, ale i nevnímat v případě, že jste single, či o tom, jaký potenciál je třeba vidět ve vztazích v našem životě, jsme si povídaly s psychologem a happytariánem Alešem Bednaříkem.

Odhlédneme-li od současného ​​silně komerčního charakteru, je svátek sv. Valentýna spojován s nejednou legendou o činech plných laskavosti. Tradice sahá až do období 2. a 3. století, odkud pochází také legenda o sv. Valentýnu – knězi, který tajně oddával zamilované i přesto, že tehdejší císař Claudius II. svatby zakázal. Sv. Valentýn se tomuto nařízení zpříčil, za což byl odsouzen k smrti.

Kromě legend má však svátek zamilovaných původ i v obrazech přírody. Již ve středověku lidé vnímali, že od poloviny února začínají ptáci zpívat své zamilované písně, hnízdit a snášet vajíčka, v čemž viděli nejen probouzení přírody, ale také oslavu lásky.

Když se legenda stane komerčním svátkem

Posledním popudem, díky kterému je dnes Valentýn komerčním svátkem, byla podpora prodeje pohlednic v Americe, kterou iniciovala Esther Howlandová. Esther přišla v roce 1840 s myšlenkou, že bychom během Valentýna měli svým milovaným posílat poštou přání podobné tomu vánočnímu. „Valentýn je dnem, kdy se posílá druhé největší množství pohlednic. Jen v Americe jej každoročně svým blízkým pošle asi 150 milionů lidí,“ říká psycholog a happytarián Aleš Bednařík.

laska

Valentýn je dnes ve velkém zneužíván pro marketingové účely, podle Bednaříka jej však stále můžeme vnímat i pozitivně, tzn. jako dobrou připomínku toho, že lidem, na kterých nám záleží, máme projevit lásku a náklonnost. „Je samozřejmé, že někteří mohou Valentýn vnímat otravně, pro jiné však může být dobrou záminkou k tomu, aby lidem kolem sebe věnovali něco hezkého a smysluplného,“ říká Bednařík.

Pozornosti nikdy není dost

Můžeme namítat, že lásku a pozornost máme blízkým rozdávat každý den, nejen na Valentýna. Je to ale vůbec možné? A hlavně – je to vhodné? Říká se přece, že všeho moc škodí, tak jak v tomto směru najít zlatou střední cestu? Pozornosti, stejně jako projevů náklonnosti, nikdy není dost. Problém spíše spočívá v tom, že je projevujeme v nedostatečné míře,“ připomíná Bednařík.

V otázkách lásky tak podle odborníka není nutné držet se „na uzdě“, právě naopak. „Připomenout se, projevit vděk nebo náklonnost – ať už slovně, fyzickým kontaktem nebo jinou milou aktivitou, je jen dobré. Je to jako se štěstím a spokojeností. Pokud každý den děláme maličkosti, které podporují naše štěstí a spokojenost, tak spokojenějšími budeme. To samé platí i v rámci budování vztahů, ať už rodinných nebo partnerských. A právě o tom je celý Valentýn,“ vysvětluje Bednařík.

pozornost

Psychický náklad pro osamělé

Smutné je, že jako společnost si ne vždy uvědomujeme, že naše okolí netvoří jen šťastně zamilované páry. Pro ty, kteří nemají partnera a cítí se osaměle, může být proto Valentýn dost silnou psychickou zátěží. Všudypřítomné zamilované reklamy jim v tomto období mohou výrazně podkopávat sebevědomí, a tak je na místě zabývat se i otázkou, jak se během Valentýna vyhnout depresím a pocitům méněcennosti.

deprese

„Singles, tedy lidé bez partnera, by si měli uvědomit, že nejsou sami. Každý z nás má kolem sebe rodinu, přátele, sousedy či blízké, kteří nás mají rádi. Během Valentýna se proto není třeba upínat na to, že nemám partnera či partnerku, kterým bych projevil lásku. Nezapomínejme, že láska má mnoho forem. Můžeme mít děti, rodiče, sourozence, skvělé přátele, domácí mazlíčky... Každý z nás někoho má a když ne, je i na naší odpovědnosti, abychom na navazování vztahů v rámci komunity, kde žijeme, začali pracovat,“ vysvětluje Aleš Bednařík.

Vztahy v době pandemie

Jedním z faktorů, který za náš „single stav“ může nést zodpovědnost, je právě pandemie. Je pravda, že jsme kvůli ní jako lidé citově ochladli? „Pandemie naše vztahy ovlivnila různorodými způsoby. U někoho vztahy podpořila, u jiných je zase zhoršila. Typickým příkladem jsou lidé v první linii, kteří jsou doslova zavaleni prací a nemají čas na sebe ani na své blízké,“ říká Bednařík.

vztahy a pandemie

V rámci navazování partnerských vztahů však pandemie opravdu může mít výrazně negativní vliv. „Jako u všech vztahů, i v rámci těch partnerských potřebujeme dovednosti a zkušenosti, které je nutno vyhledávat, nabývat a pěstovat. Jen díky tomu se dokážeme lépe zbavit ostychu a získávat nové dovednosti. Díky nim dokážeme nejen lépe navazovat kontakty, ale také pustit se do běžných a nezávazných oslovení na ulici či v parku. A právě toto je to, co v nás vzbuzuje pocit, že žijeme ve větší interakci s lidmi, kteří nás akceptují,“ vysvětluje Bednařík, podle něhož je překvapivé, že lidé žijí v přesvědčení, že nemají jiné otravovat. Studie totiž ukazují, že když se dáme do řeči s někým cizím, oběma to zlepší den.

Útěcha ve formě online seznamek

Během pandemie jsme o osobní kontakt s lidmi přišli, a tak se mnozí upnuli na používání seznamek či date aplikací. Digitál randění má však podle odborníka několik aspektů, přičemž ty riskantní nejsou výjimkou. „Z rozhovorů s těmi, kteří online seznamky využívali, vím, že bývají zklamaní. Lidé, se kterými se seznámili, nejen že vypadali jinak – většinou hůře než na profilech, ale jinak se i chovali,“ varuje Bednařík.

online randeni

Navzdory negativním zkušenostem však odborník připouští, že právě digitální svět může být vhodnou formou, jak snáze vstoupit do světa reálného. „Není vyloučeno, že díky seznamce nevznikne dobrý a pěkný vztah – ať už kamarádský nebo partnerský. Kromě toho může důvěrné psaní působit jako dobrá forma terapie. Pokud však vztah zůstane jen na digitální úrovni, nikdy nebude dostatečný,upozorňuje Bednařík.

Povrchní vztahy

Paradoxem je, že i když se navenek prezentujeme, že nám na vztazích mimořádně záleží, ve skutečnosti se bojíme jít do hloubky. Upozornit nás na to může i Světový den manželství, který patří 2. únorové neděli. Problém je, že i když ho slavíme jen pár dní před Valentýnem, ve skutečnosti ho nikdo nezná. Je to znak toho, že se manželství bojíme? Proč ve skutečnosti upřednostňujeme život bez závazků před životem v manželství?

vztahy

„Je pravda, že i současné sčítání obyvatelstva ukázalo, že až 44 % Slováků žije mimo partnerský vztah. Jedním z důvodů, proč dáváme přednost tzv. singles způsob života je, že mladí lidé mezi 20. a 30. rokem života, kdy je pravděpodobnost, že si najdou partnera, nejvyšší, jsou nejvíce zahlceni prací a studiem, a tak nemají čas si budovat potenciální partnerský vztah. Dalším důvodem je, že teenageři méně randí, a tak nemají dostatek dovedností takový vztah rozvíjet. Nedostatek dovedností se později automaticky přetavuje do strachu a obav, proto jsme plni nejistoty nejen při vstupu do manželství, ale i do jakéhokoli dlouhodobého vztahu,“ vysvětluje Bednařík.

Bojíme se manželství?

Manželé se často potýkají s tím, jak manželství zvládat. Vzájemné soužití jim přitom často komplikuje názor, že manželství buď funguje nebo nefunguje. Má to ale háček. „Manželé často zapomínají, že pokud chceme věci skutečně ovlivňovat, musíme je ovlivňovat aktivně. Tak jak aktivně ovlivňujeme svoji kariéru, studium či zdravý životní styl, stejně aktivně bychom měli ovlivňovat i svůj manželský vztah. To samozřejmě zahrnuje i naše dovednosti a schopnost učit se reagovat na toho druhého tak, abychom konflikty řešili konstruktivně a uměli si užívat společně strávený čas, vysvětluje Bednařík.

dlouhodobe vztahy

Manželství a dlouhodobé vztahy se přitom rozhodně vyplatí pěstovat. Podle odborníka jsou totiž lidé, kteří žijí v dlouhodobě dobrých vztazích, na kterých pracují, celkově zdravější, sebevědomější, cítí větší smysluplnost života a jsou šťastnější než ti, kdo jsou single – ať už dobrovolně nebo ne. „Opakem je osamělost, která zkracuje život tak, jako bychom denně vykouřili krabičku cigaret. Tak to ukazují studie. Určitě proto má smysl usilovat o dobré vztahy – kolegiální, přátelské, sousedské či rodinné, přičemž ten partnerský, resp. manželský, můžeme vnímat jako dobrý bonus,“ dodává Bednařík.

Právní svazek není na škodu

Navzdory smysluplnosti manželství se však běžně setkáváme s tím, že i dlouhodobé páry se manželskému svazku jednoduše brání. Nejčastějším argumentem je, že papír nepotřebují. Podle odborníka to ovšem není zcela pravda. Manželství jako právní svazek propojuje lidi nejen závazkově, ale i právně a majetkově, což v konečném důsledku komplikuje rozchod – v pozitivním slova smyslu. Namísto urychleného konce se totiž mnohem více snažíme vztahy nejdříve zachránit. Pokud však právní závazek chybí, partnerovi nedělá problém beze slova odejít,“ upozorňuje odborník.

manzelstvi

Právní svazek je tedy výhodou manželství, principiálně nám však šťastný a smysluplný život poskytují veškeré dlouhodobé a plnohodnotné vztahy, nejen ty partnerské. „Důkazem toho jsou lidé, kteří umí žít plnohodnotný život i přesto, že žijí bez partnera. Vidíme to například na vdovcích a vdovách, kteří svého životního partnera ztratili a po fázi truchlení umí nadále žít dobrý a společenský život. I to je důkazem, že náš život je o dlouhodobých dobrých vztazích, přičemž ten partnerský a manželský je sice v něčem exkluzivní, ale přesto není nenahraditelný, dodává Bednařík.

sdílet na facebooku

Líbí se Vám tento článek?

Pokud chcete dostávat newsletter s výběrem témat podle Vašich zájmů, stačí si ve Vašem profilu vyplnit preference.

Registrace