Novoročním předsevzetím se mnozí z nás snaží nejen zbavit nepříjemných zlozvyků, ale také vykompenzovat nadměrnou konzumaci během svátků. Podle psycholožky však naše předsevzetí do velké míry odrážejí zejména míru naší spokojenosti s uplynulým rokem. Snažíme se jimi reflektovat naše zanedbané potřeby, nenaplněné sny, a zlepšit tak celkovou spokojenost v životě.

Letošní novoroční předsevzetí jsou však podle Lenky Gregoríkové o něco smysluplnější než ta, která si lidé dávali v minulých letech. Důvodem je právě pandemie, která nás izolovala od světa, čímž nás donutila se zastavit a obrátit svou pozornost z vnějšího světa plného křiku, chaosu a materiálních věcí do nitra svojí duše; udělat si inventuru vlastních potřeb, přání a naučit se být vnímavý k sobě samému. „Kvalita novoročních předsevzetí se transformovala z odstranění zlozvyků na naplňování emočních potřeb, jako je například spokojenost v práci, zlepšení vztahů s blízkými či nalezení času pro sebe sama,“ říká Gregoríková.

S předsevzetím není třeba čekat do nového roku

Novoroční předsevzetí navazují na bilancování uplynulého roku, proto právě Nový rok otevírá jakýsi pomyslný milník, který nám dává prostor vytvořit si svůj dokonalý „akční plán“ a začít tak znovu. Takové načasování však v rámci naší snahy o změnu není vůbec podstatné. Předsevzetí jsou totiž podle Gregoríkové přínosná jen tehdy, pokud se opravdu dotýkají pravé potřeby člověka. „Podstatné je dopátrat se pravé podstaty svých potřeb, přání a snů. Často si přitom uvědomíme, že nepotřebujeme jet na drahou dovolenou k moři, ale jen vypnout a strávit čas s blízkými. Novoroční předsevzetí se proto vůbec nemusí nést ve stylu velkolepých plánů,“ říká psycholožka.

Důležitá je kladná formulace

Novoroční předsevzetí často vyplývají také z toho, co nám na sobě vadí. Příkladem je nezdravé stravování, kouření, nedostatek pohybu či různé jiné zlozvyky. Pokud však na nich opravdu chceme zapracovat, určitě bychom si předsevzetí s nimi spojená neměli formulovat v negativní podobě. „Předsevzetí mají být formulována vždy pozitivně a v přítomném čase. Nejde totiž jen o přesvědčení, ale i způsob, jak o něm přemýšlíme. Pokud si naše mysl desetkrát denně řekne, že každý den po práci chodíme do přírody, zní to našemu mozku motivačněji než formulace ‚nebudu sedět na gauči'. Pokud si předsevzetí navíc formulujeme v přítomném čase, klameme svoji mysl, že už cíl naplňujeme, a tak jsme mnohem více motivováni ho i skutečně zrealizovat,“ vysvětluje Gregoríková.

Kromě pozitivní formulace je samozřejmě důležité i odhodlání pokračovat v naplňování předsevzetí i po opadnutí počáteční euforie. „Za úspěch můžeme považovat, pokud se nám předsevzetí podaří zapracovat do našeho života jako součást denní rutiny. Pokud se ho budeme držet dostatečně dlouho a upřímně, přeroste v rituál, který pro nás bude posvátným a vnese do našeho života klid i v dobách krizí,“ dodává psycholožka.

Kámen úrazu

Naše novoroční předsevzetí nejčastěji ztroskotají na naší netrpělivosti. Zlozvyků se chceme zbavit co nejdříve, v rámci cvičení zase chceme vidět výsledky již po prvních trénincích. Z psychologického hlediska tento stav označujeme také jako tzv. syndrom falešné naděje, který je podle Gregoríkové charakteristický nereálnými očekáváními o pravděpodobné rychlosti, lehkosti a změně našich návyků. „Důležitou součástí procesu změny je i realistický pohled a snaha myslet pozitivně i v případě pochybení, které je třeba vnímat jako součást procesu změny. Právě naše schopnost zvládnout částečné pochybení nás totiž předurčuje v tom, zda nakonec předsevzetí dodržíme nebo ne,“ vysvětluje odbornice.

Kromě toho je rozumné soustředit pozornost na jeden cíl a netříštit ji mezi několik dalších. „Je třeba si dát jen jedno předsevzetí a o to poctivěji k němu přistupovat. Pokud se totiž vzdáme všech zlozvyků najednou, může hrozit, že přijdeme o svou, i když špatnou „odměnu“. Lepší je proto začít například se zdravým stravováním a teprve když v něm vytrváme, můžeme zařadit i cvičení,“ říká Gregoríková.

Předsevzetí by měla být SMART

Nezapomínejme, že předsevzetí jsou jistou formou cílů, proto chceme-li, aby nám jejich naplňování fungovalo, měli bychom je formulovat podle tzv. SMART schématu. Každé předsevzetí by tak mělo být specifické, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově ohraničené. „V rámci předsevzetí si proto nestačí říct, že například omezíme pití alkoholu. Takové předsevzetí není SMART, protože nevíme, co ve výsledku „omezení“ znamená. Pokud si však stanovíme, že si dáme maximálně jednu skleničku jednou týdně po dobu měsíce, zní to mnohem konkrétněji, a tedy i splnitelněji,“ vysvětluje Gregoríková, která se v rámci své praxe věnuje zejména léčbě lidí závislých na alkoholu.

Motivace versus zklamání

Podle psycholožky je problém také v tom, že si mnozí z nás dostatečně neuvědomují pravý smysl novoročních předsevzetí a dávají si je pouze proto, že se z toho stal trend. Jaký smysl však má dávat si předsevzetí, pokud nejsme ochotní je upřímně zformulovat a čestně k nim přistupovat? „Novoroční předsevzetí s sebou přinášejí motivaci a naději, že pokud je dodržíme, budeme spokojenější. Pokud si však proces změny nastavíme nesprávně, ve výsledku můžeme být zklamaní, frustrovaní a demotivovaní, dokonce se u nás mohou objevit i depresivní rozlady,“ upozorňuje Gregoríková, která ve snaze prožívat změnu jako pozitivní proces doporučuje předem analyzovat všechna možná rizika a úskalí, která by mohla být potenciální rušičkou úspěchu. Je přitom zcela normální, když o radu požádáme zkušeného odborníka, který nám s hloubkovým pochopením našich předsevzetí může pomoci. „Mít předsevzetí na začátku roku je sice hezké, ale je třeba prohloubit porozumění i vůči tomu, proč určitý zlozvyk vlastně mám a co mě k němu opakovaně přivádí,“ připomíná odbornice.

Za nesplněná novoroční předsevzetí se netrestejte

Novoroční předsevzetí může být prvním krokem k úspěchu. Už jen to, že si ho dáme, je důkazem, že máme snahu změnit v našem životě něco, co nám překáží či ubírá na jeho kvalitě. Problém však může nastat v případě, že své předsevzetí nedodržíme a následně máme tendenci se „trestat“. Podle Gregoríkové je proto důležité si uvědomit, že i když novoroční předsevzetí nedodržíme, nic hrozného se nestane. „Na naše předsevzetí bychom se měli dívat jako na drobné výhody, které nám mohou zlepšit den. Pokud například shodíme 1 kg za dva týdny, bude to fajn pocit. Budeme si snáze zapínat kalhoty a více se vnitřně usmívat. Pokud se nám to však nepodaří, není třeba to vnímat jako prohru a definitivně kapitulovat. Ať už své předsevzetí naplníme úplně, částečně, nebo vůbec, vždy musíme mít na paměti, že jsme hodnotná lidská bytost, která si zaslouží lásku, úctu a respekt bez ohledu na úspěch novoročního předsevzetí,“ zdůrazňuje Gregoríková.

Novoroční předsevzetí jsou svobodnou volnou, ne pravidlem

To, že se z novoročních předsevzetí stal oblíbený trend ještě neznamená, že si je za každou cenu musíme dávat i my. Nezapomínejme, že toto není o tom, kdo z nás je více „cool“, ale o tom, jestli jsme ochotní zabojovat o svou vlastní spokojenost. Podle psycholožky je proto v úvodu nového roku na místě položit si otázku, zda novoroční předsevzetí ve svém novém roce opravdu chceme a nakolik upřímně k nim hodláme přistoupit. Předsevzetí v sobě totiž zahrnují změnu, která může obnášet i dočasnou nepohodu a diskomfort. Nezapomínejme, že v případě změny je důležitá cesta, ne cíl! „Tento citát naplno vystihuje mechanismus, který rovněž platí nejen při předsevzetí, ale i při životních cílech. Všechno, co děláme upřímně, vytrvale a s nezištným úmyslem být v jisté oblasti lepším, vyžaduje i oběť, opuštění komfortní zóny a změnu myšlení. Na takové "bolestné" cestě však získáváme zcela nový úhel pohledu, který nám zároveň dodává motivaci a vytrvalost ve snaze jít dál,“ dodává na závěr Gregoríková.