Kojení a jeho přínos pro novorozence

Mateřské mléko je podle odborníků nejlepší formou potravy, jakou může novorozenec a kojenec dostat. Všechny ostatní formy náhradní výživy, resp. umělého mléka, se sice snaží co nejvíce přiblížit složení mateřského mléka, ale podle pediatričky Denisy Jaššové to však nikdy na 100 % nedokážou. „Tvorba mateřského mléka je unikátní a jedinečný proces, který se přizpůsobuje aktuálním potřebám dítěte. Pokud matka například onemocní, v mateřském mléce se okamžitě začnou objevovat protilátky proti danému onemocnění. Právě díky tomuto jedinečnému a zároveň neustále se měnícímu složení přizpůsobujícímu se aktuálním potřebám děťátka je mateřské mléko tak výjimečné,“ vysvětluje pediatrička Denisa Jaššová.

Případy, ve kterých se kojení nedoporučuje

Přestože je kojení obecně považováno za správný krok, existují situace, ve kterých se vysloveně nedoporučuje. Pravdou však je, že jich je mnohem méně, než jste si možná myslely. „Kojení se nedoporučuje, pokud matka trpí nemocí, která buď sama o sobě znemožňuje kojení, nebo musí užívat léky, které se při kojení užívat nemohou. Ve skutečnosti je však takových případů minimum. Pokud bychom se měly držet příbalových letáků, nemohla by kojící žena užívat téměř nic. Naštěstí však máme databáze, které sbírají informace o lécích během těhotenství a kojení. Volně dostupná je například  www.e-lactancia.org dostupná také v angličtině,“ říká Denisa Marcišová, která působí jako gynekoložka ve Švédsku.

S tím, že kojení se vyloženě nedoporučuje jen ve skutečně ojedinělých případech, souhlasí také pediatrička Denisa Jaššová. Podle ní můžeme případy s absolutní kontraindikací spočítat na jedné ruce: „Příkladem je galaktosémie, infekce HTLV virem typu 1 a 2 a infekce matky virem HIV v rozvojových zemích, jelikož v rozvinutých zemích, a tedy i na Slovensku, to kontraindikace není. Částečnou kontraindikaci také představuje fenylketonurie a ostatní metabolická onemocnění, závislost matky na drogách a omamných látkách či již zmíněné užívání některých léků.“ Lékařka Marcišová rovněž dodává, že kojení se nedoporučuje ani v případech, kdy žena trpí dekompenzovaným psychiatrickým onemocněním, například poporodní psychózou.

Kojení a jeho vliv na zdraví matky

Kromě toho, že se kojení obecně doporučuje jako ideální start pro dítě, ze zdravotního a medicínského hlediska je tou nejvhodnější alternativou i pro samotnou matku. „Kojení působí jako ochranný faktor vůči více druhům nádorových onemocnění. Během kojení totiž v těle matky převládá hormon progesteron, jehož převaha působí jako ochranný faktor proti rakovině endometria, tedy výstelky dělohy. Kojení také zabraňuje ovulaci, což je zase ochranným faktorem vůči některým druhům rakoviny vaječníku. Kromě toho slouží kojení rovněž jako ochranný faktor proti rakovině prsu,“ vysvětluje gynekoložka Marcišová.

Jak stimulovat tvorbu mléka, a zvýšit tak šanci na kojení?

Pro správné nastartování budoucího kojení se doporučuje hned po porodu položit novorozence na břicho matky. V případě, že to ze zdravotního hlediska bezprostředně po porodu není možné, je to podle lékařky Marcišové důležité udělat co nejdříve. Kontakt „kůže na kůži“ je v tomto případě mimořádně důležitý, proto je nutné ho opakovaně uplatňovat tak intenzivně, jak je to jen možné. Důležité je také časté přikládání dítěte k prsu a důsledné dodržování pitného režimu.

V obavě ze ztráty mléka se některé maminky často uchylují i k „podpultovému“ získávání a užívání léků, které zvyšují hormon prolaktin, a tedy zvyšují i tvorbu mléka. „Jedním z příkladů je Domperidon, jehož užívání se však důrazně nedoporučuje. Tento lék se používá jako lék proti zvracení v určitém dávkování a trvání. Ženy, které si tento lék seženou „podpultově“ a užívají jej ve vysokých dávkách bez jakékoli kontroly lékaře, si mohou přivodit vážné poruchy srdečního rytmu. Potenciální riziko je tedy vyšší než potenciální benefit, který z užívání tohoto léku plyne,“ vysvětluje gynekoložka Denisa Marcišová.

Co když se matka rozhodne svoje dítě nekojit?

Navzdory prokazatelným benefitům nejen na zdraví dítěte, ale také na zdraví matky, je kojení svobodným rozhodnutím každé ženy. Pokud se matka rozhodne své dítě nekojit, její okolí je povinno toto rozhodnutí respektovat. „V takovém případě je ideální, pokud matka o svém rozhodnutí nekojit uvědomí zdravotnický personál hned při porodu, resp. před porodem, aby se okamžitě začalo se stažením prsů. Namísto stažení lze použít i velmi pevnou sportovní podprsenku. V současnosti už také existují i ​​léky na zastavení tvorby mléka, takže rozhodnutí nekojit lze podpořit relativně jednoduše,“ říká Marcišová.

Přestože je rozhodnutí matky nekojit normální a je pouze jejím svobodným rozhodnutím, podle pediatričky Denisy Jaššové existuje několik výzkumů, které naznačují, že kojené děti mají před nekojenými dětmi určité výhody. „Příkladem je snížení gastrointestinálních a respiračních infekcí, lepší zrání kognitivních schopností v pozdějším věku či nižší riziko civilizačních onemocnění,“ říká Jaššová.

Kdy je ideální kojení ukončit?

Délka kojení je u každého dítěte a matky individuální, ideální je však kojení během prvních 6 měsíců. Dítě tehdy nemusí přijímat žádnou jinou stravu ani tekutiny kromě mateřského mléka a vitamínu D. „Po uplynutí 6 měsíců je vhodné začít s nemléčnými příkrmy, přičemž mléko může tvořit hlavní kalorický zdroj až do dosažení prvního roku života. I po uplynutí jednoho roku však může mít mateřské mléko u dětí nejen kalorický, ale také psychologický a uklidňující význam a stále může tvořit i třetinu denního příjmu. Světová zdravotnická organizace doporučuje kojit děti do 2 let, případně i déle, vše ale závisí na individuálních preferencích, možnostech a potřebách matky a dítěte,“ vysvětluje Jaššová.

Jak matka zjistí, kdy je ideální čas skončit s kojením?

Vhodný čas na ukončení kojení je stejně individuální jako samotné rozhodnutí kojit. „Odstavení dítěte od prsu by měla matka zvážit v momentě, kdy se pro ni kojení stává utrpením, způsobuje jí více bolesti a frustrace, či bojuje s pocitem, že už prostě nevládne. Ukončení kojení by však mělo být vždy rozhodnutím matky, nikoli jejího okolí. V jistém momentě prostě bude muset zvážit všechny plusy a mínusy, které z tohoto rozhodnutí vyplývají,“ uzavírá téma kojení pediatrička Jaššová.