Porod je obrovským zásahem do ženského těla. Je s ním spojeno množství rizik, a to nezávisle na tom, zda jste těhotenství absolvovala jako riziková pacientka nebo ne. O rizicích porodu se hovoří málo, ještě méně se však setkáváme s informacemi o ranách, následcích a rizicích, která na matku číhají v prvních týdnech a měsících po porodu. V nejednom případě jde přitom o následky zasahující zejména do psychiky čerstvé matky, jejíž současný stav se automaticky překlápí i do chování a nepohody novorozence. I to je důvod, proč by matka měla o svých poporodních stavech vědět co nejvíce. Chrání tím totiž nejen sebe, ale také své dítě, které je na ni zpočátku naprosto navázáno.
O kterých nástrahách vám před porodem většinou nepoví?
Hemoroidy
Hemoroidy jsou civilizačním onemocněním, které vzniká jako důsledek působení dlouhodobě zvýšeného nitrobřišního tlaku. Podle chiruržky Zuzany Mesárošové může být důvod vzniku tlaku různý, v důsledku čehož tímto onemocněním netrpí jen ženy, ale i muži. Jednou z častých příčin je však právě těhotenství a tlak, který během porodu vzniká v oblasti konečníku.
Žena, která hemoroidy trpí již před porodem, logicky chápe a očekává, že se jejich stav může během porodu zhoršit. Pokud tento problém zná, umí se na něj předem připravit i bez upozornění odborníka. Vznik, případně zhoršení stavu, hemoroidů totiž umíme zmírnit například jednoduchou změnou životního stylu. „Mimořádně důležitý je dostatečný přísun vlákniny. Je třeba se vyhýbat kořeněným jídlům a dlouhému sezení – včetně dlouhého vysedávání na toaletě. Nezbytná je také přirozená podpora měkké stolice a dostatečný pohyb. Takovým přístupem umíme nejen eliminovat vznik, ale také zmírnit příznaky hemoroidů,“ říká Mesárošová.
Kromě preventivních kroků, které může informovaná budoucí maminka podniknout ještě před samotným porodem, je vhodné myslet také na zásoby potřebných léčiv, které v případě bolestivých hemoroidů pomáhají jako první pomoc. „Ke zmírnění bolesti se u hemoroidů doporučují různé volně prodejné čípky či jiná léčiva. Někdy však stačí, když na bolestivé místo přiložíte kostku ledu či aplikujete koupele z dubové kůry, které stáhnou cévy a utlumí bolest,“ uvádí Mesárošová.
Jak to ovšem dopadne v případě maminky, která tento typ bolesti nikdy nezažila, hemoroidy netrpí a tento zdravotní problém až do porodu nikdy neřešila?
Hned prvním problémem je, že nezkušená maminka zpočátku neumí tento typ bolesti ani identifikovat. Neví, v čem je problém, a neví ani to, jak jej řešit. V případě, že ji odborník neupozorní, že tento problém může nastat, je více než pravděpodobné, že nebude mít v domácí výbavě ani léčiva potřebná ke zmírnění bolesti. Neinformovanost jí v tomto případě způsobí zbytečný stres, který, pokud nepomine, může vyústit až ve ztrátu mléka, které se mnoho maminek velmi obává.
Šestinedělí
Pokud bychom se kterékoli budoucí maminky zeptaly, co si představuje pod názvem šestinedělí, nejčastější odpovědí by zřejmě byla „šestitýdenní menstruace“. Povrchní? Trochu. Šestinedělí totiž není jen o šesti týdnech krvácení. Důvod této časté odpovědi však opět spočívá v nedostatečné informovanosti prvorodiček. Období šestinedělí je totiž obdobím mnoha změn a šestitýdenní krvácení, které mimochodem má často již po 10 dnech spíše bílou až žlutou barvu, je v konečném důsledku asi nejsnáze zvládnutelným průvodním jevem.
Šestinedělí je obdobím, během kterého si ženské tělo postupně prochází několika fyziologickými změnami vracejícími ho do stavu, v jakém bylo před porodem. Je doprovázeno krvácením a stahováním dělohy, které bolestí často připomíná samotné kontrakce. Uzavírá se děložní čípek, na stěnách vagíny se znovu tvoří slizniční záhyby a upravují se i svaly pánevního dna. Do (téměř) původního stavu se vrací i oteklý a pohmožděný měchýř, který spolu s ranami na zevních genitáliích způsobuje nepříjemnou bolest při močení. Samostatnou kategorií jsou poporodní poranění, jejichž rozsah závisí na náročnosti a celkovém průběhu porodu. Krom toho se v těle matky rozbíhá laktace, což způsobuje napětí, citlivost a bolestivost prsou. Typická je také vyšší náchylnost k různým typům infekcí, a hlavně nestálost hormonů, která může způsobit neovladatelné stavy pocitů selhání a následného zoufalství. Koneckonců – nový člověk, kterého jste přivedly na svět, je na vás najednou naprosto závislý, a vám nikdo nedal návod na to, jak se k tomu adekvátně postavit. I proto může být šestinedělí náročnější ne z fyzického, ale zejména z psychického hlediska.
Už před porodem by proto odborníci měli matku na šestinedělí připravovat jako na období plné změn, se kterými je velmi důležité se sžít. Uklizený byt, ustlané postele, uložené prádlo, navařené jídlo ani utužování vztahů s rodinou a přáteli v tomto okamžiku nehraje žádnou roli. Jsou to věci, se kterými vám má pomáhat partner. Protože, navzdory tomu, jak sobecky to zní, šestinedělí je jen o vás, vašem dítěti a o poutu, které si mezi sebou vytvoříte.
Poporodní deprese
Extrémně vážným problémem, který vás jako matku může po porodu postihnout, je poporodní deprese, kterou po porodu podle výzkumů (Bass, 2018) trpí 13-20 % žen. Jedná se tedy o značně rozšířený fenomén, který je rizikový zejména pro prvorodičky. „Mezi první příznaky poporodní deprese patří skleslá, nezlepšující se nálada bez pozitivních výkyvů. Matka má tendenci se postupně uzavírat a izolovat, často trpí pocitem slabého, resp. žádného „spojení s miminkem“. Snižuje se její chuť k jídlu nebo se jídlem naopak přejídá, má kolísavý, nestálý spánek a její myšlenky se týkají obav typu, „nejsem dobrá matka“. Přítomny jsou i pocity studu, neschopnosti a nízké hodnoty, ke kterým se může přidružovat i neklid, beznaděj, intenzivní iritabilita, hněv či výrazná úzkost. U matek trpících poporodní depresí může být také narušena koncentrace pozornosti, přičemž nejzávažnější příznaky mohou vyústit až do myšlenek týkajících se ublížení sobě nebo miminku či opakujících se myšlenek na smrt nebo sebevraždu,“ vysvětluje klinická psycholožka a psychoterapeutka Kristína Kotrčová.
Riziko, že období po porodu vyústí v tak závažný problém, jako je poporodní deprese, se přitom podle Kotrčové netýká jen žen, které již měli diagnostikovanou psychiatrickou poruchu nebo se s některým typem depresivní poruchy setkaly v rodině. Rizikovými jsou také čerstvé matky, které mají tendence reagovat intenzivními výkyvy nálad během premenstruačního syndromu.
I o těchto tématech, byť ne dvakrát příjemných, by proto maminky měly slyšet ještě před porodem. Mají na to totiž právo! Obzvlášť dnes, v době, kdy ženy více než kdy dříve charakterizuje tendence věřit, že vše zvládnou samy, je důležité připomínat jim, že není hanbou poprosit o pomoc v momentě, kdy jsou zoufalé, rozbolavěné a nevědí, jak dál, a že právě partner a naši blízcí jsou zde pro to, aby nám pomohli. „Pacientce pomáhá podpora od okolí, kontakt s jinými matkami, dostatek spánku, pohybová aktivita a vytvoření si prostoru v harmonogramu pro naplňování vlastních potřeb,“ říká Kotrčová.
Důležité však je, aby budoucí maminky věděly i to, že všechno tohle platí i oboustranně. Podle Kotrčové mohou totiž depresí a poporodní depresí trpět také muži:. „Mužská deprese však vykazuje jiný profil – muži méně ukazují vnější projevy emocí jako například pláč, ale zároveň jsou u nich více přítomny výbuchy hněvu, impulzivní nebo riskantní chování, včetně nadměrného užívání alkoholu, podrážděnost a fyzické příznaky, jako jsou bolesti hlavy, svalů, žaludku nebo problémy s trávením.“ I proto je mimořádně důležité, abyste se jako partneři chránili a navzájem podporovali. Nikdy totiž nevíte, kdy to ten druhý bude nejvíc potřebovat.