Děti přibírají stále více, každé čtvrté dítě má nadváhu

8 minut čtení

Děti přibírají stále více, každé čtvrté dítě má nadváhu

8 minut čtení
15.09.2021

Počet dětí s nadměrnou hmotností stále roste. Dle České obezitologické společnosti trpí nadváhou každé 4. a obezitou každé 6. dítě do 16 let. Česká republika se tak řadí na přední místo v počtu obézních v Evropě. 

Velkou ránu dětem zasadila také nutná opatření v rámci pandemie Covid-19. Prakticky celý rok děti nemohly cvičit a zapovězeny jim byly i sportovní a pohybové kroužky. Dlouhý čas doma si navíc mnohdy krátily také pojídáním nezdravého jídla. To vše se odráží na váze – výsledkem je nárůst váhy v krátkém čase až o 3 a více kilogramů.

Alarmující není pouze stoupající váha, ale také výrazný nárůst špatného držení těla, skoliózy a dalších ortopedických problémů. Děti s vyšší váhou také mají zvýšené riziko, že je začnou mnohem dříve trápit potíže s krevním oběhem, zažíváním či onemocnění srdce. Obezita může způsobovat také výrazné psychické a sociální problémy, jelikož tyto děti se často stávají terčem šikany či posměchu, což přispívá k jejich nezdravému psychickému vývoji.

Alarmující je fakt, že až 80 % dětí, které jsou obézní, se nikdy nepodaří zbavit problémů s nadbytečnými kilogramy. Děti z tloušťky nevyrostou, 50 % obézních dospělých si svou obezitu dokonce nese z doby kojeneckého období. Nadměrná tuková zátěž způsobuje i dřívější nástup puberty. Nadbytečné kilogramy tak mohou zkrátit dětství o jeden až dva roky.

Jaké jsou nejčastější důvody dětské obezity?

Nevhodná strava a špatné stravovací návyky

Hlavní příčinou vzniku problémů s váhou je dle WHO především konzumace potravin s vysokým obsahem cukrů a tuků, a naopak nízkým obsahem vitamínů a minerálů. Děti jsou vystaveny silné mediální masáži (například fastfood, chipsy, sladkosti, sladké limonády), která jejich špatné stravovací návyky podporuje. Osvěta ohledně škodlivosti některých potravin by měla probíhat nejen v rodině, ale také ve školách.

Denní kalorický příjem mnohdy i několikanásobně převyšuje výdej a děti tloustnou. Problémem jsou také špatné stravovací návyky. Děti nesnídají, nejsou zvyklé stolovat s rodinou, často se stravují přímo u počítače či u televize. Časté je také zajídání stresových a vypjatých situací či nudy.

Nedostatek pohybu

Děti tráví stále více času doma u počítače či telefonu. Pandemie Covid-19 extrémně zasáhla do trávení volného času mládeže. Děti zvyklé na pravidelný pohyb nemohly sportovat, děti, které už předtím raději trávily čas v pohodlí domova, ještě více zlenivěly. Děti trpí nedostatkem přirozeného pohybu, nehrají si venku a ve volném čase stále častěji sedí.

Na vině jsou rodiče. Ti často děti v pohybu nepodporují, či je dokonce v jejich pohodlnosti utvrzuj. Příkladem může být vožení dětí do školy autem (tzv. mamataxi), i přesto, že se škola nachází v docházkové vzdálenosti. Na to již některé školy zareagovaly tím, že zakázaly vjezd a parkování aut v blízkém okolí školy.

Následkem omezené pohybové aktivity děti ztrácejí své fyzické schopnosti a problém jim mnohdy dělá i klasický dřep. Neblahý dopad má nedostatek pohybu i na jejich psychické zdraví. Děti, které se více hýbou mají kvalitnější spánek, dochází u nich ke snížení psychického napětí, zlepšuje se nálada, prokrvuje se mozek a posilují se i sociální interakce. Během sportovních aktivit totiž tráví čas se svými vrstevníky a posilují své sociální dovednosti.

Špatný životní styl rodiny

Děti do určitého věku opakují vzorce chování svých rodičů. Pokud rodiče holdují nezdravému jídlu a nevyhledávají pohyb, lze předpokládat, že stejné sklony budou mít i jejich potomci. Nadváha či obezita nejsou pouze záležitostí dítěte, ale celé rodiny. Pokud se má dítě nadváhy zbavit, je nutné zapojení a podpora všech členů, kteří jej budou pozitivně motivovat a půjdou mu příkladem.

Dědičnost, hormonální poruchy a nemoci

Pouhých 2-5 % případů dětské obezity nesouvisí s rodičovským přístupem a rodinným prostředím, ale s nemocí či užíváním léků. Vzorce chování našich rodičů si navíc neseme nejen v hlavě, ale také v genech – obezita je proto až z 50 % dědičným onemocněním.

Jak řešit nadváhu?

Nejúčinnějším řešením je prevence, a to v ideálním případě už od narození. Obézní totiž mohou být už i malí kojenci v kočárku.  Prevencí může být kojení. Studie, která probíhala v 16 evropských zemích, potvrdila, že kojení může snížit pravděpodobnost budoucí obezity až o 25 %. Při následném podávání příkrmů je nutné dbát na kvalitu a vyhnout se příkrmům a nápojům obsahujícím dochucovadla a cukry.

Dítěti je nutné nabízet kvalitní a pestrou stravu a zařadit do jeho jídelníčku bohaté porce ovoce a zeleniny. Dítě následně bude brát tyto potraviny jako samozřejmost a nebude se jejich konzumaci vyhýbat. K pití pak nabízíme pouze vodu či neslazený čaj.  

Pokud dítě trápí kila navíc, je vhodné, aby rodič problém aktivně řešil. Pokud dítě svým BMI indexem spadá do skupiny dětí s nadváhou či obezitou, je nutné vyhledat odbornou pomoc. Lékař či výživový poradce následně přesně stanoví postup a zásady při úpravě váhy.

sdílet na facebooku

Líbí se Vám tento článek?

Pokud chcete dostávat newsletter s výběrem témat podle Vašich zájmů, stačí si ve Vašem profilu vyplnit preference.

Registrace