Syndrom náhlého úmrtí kojenců (SIDS) je náhlé a nečekané úmrtí dítěte během spánku v postýlce. V České republice na něj každý rok zemřou až tři desítky dětí. SIDS je hra o čas, ve které rozhoduje každá sekunda.

„Syndrom náhlého úmrtí kojenců (Sudden Infant Death Syndrome = SIDS) je náhlé úmrtí dítěte spojené se spánkem, které nelze vysvětlit vyšetřením post mortem. Předchází mu život ohrožující příhoda ALTE (Apparent Life – threatening Event), během níž je stále možné děťátku pomoci. V tomto stavu je děťátko bledé, někdy až cyanotické, nedýchá a pozorovat na něm můžeme plovoucí oční bulvy a slabý svalový tonus, kvůli kterému děti v tomto stavu připomínají hadrové panenky," říká pediatrička MUDr. Monika Michňová.

SIDS ohrožuje děti do jednoho roku

SIDS je rizikovou diagnózou pro děti do jednoho roku, nejčastěji však postihuje kojence mezi 2. až 4. měsícem života. A přestože důvod ani příčina vzniku SIDS dosud nejsou známy, zdá se, že věk není jediným rozhodujícím faktorem: „Předpokládá se, že SIDS má multifaktorální původ. Na Slovensku je například vyšší výskyt SIDS u Romů a v rodinách s horšími sociálními podmínkami. Několik případů však pochází i z kuřáckých domácností či rodin, kde matky měly nižší věk a děti nižší porodní hmotnost,“ přibližuje možné rizikové faktory Michňová.

Ne všechny formy SIDS jsou přitom život ohrožující. U některých dětí se projevují pouze tzv. apnoické pauzy (apnoe), které jsou spíše neznatelnou formou tohoto nebezpečného syndromu.

Prevencí je nejen monitor dechu

SIDS je mimořádně nevyzpytatelná diagnóza, přesto existuje několik opatření, která mohou snížit riziko jeho vzniku. „V rámci prevence je pro dítě během spánku vhodná poloha na zádech. Spát by mělo ve vlastní postýlce s prostěradlem pevně připevněným na tvrdší matraci. Dětská postýlka má být prázdná – tedy bez polštáře, přikrývek a bez jakýchkoliv hraček či plyšáků. Mimořádně důležitá je vhodná teplota vzduchu v místnosti a nekuřácké prostředí, přičemž výhodou je spací pytel, kojení a používání monitoru dechu,“ upozorňuje pediatrička.

Právě monitor dechu je proti SIDS mimořádně praktickým pomocníkem. Monitoruje dech miminka a při jeho náhlém zastavení začne vydávat hlasitý a pronikavý varovný signál, který dává rodičům možnost včas zareagovat a dítěti pomoci.

O důležitosti monitoru dechu dnes už ví většina maminek, i když se stále najdou i takové, které o něm slyší poprvé nebo si jeho nákup prostě nemohou dovolit. Povědomí o tom, jak tato zdravotní pomůcka funguje, stejně jako o samotném SIDS, se proto rozhodla sířit nevládní nezisková organizace Nadace Křižovatka, která od svého založení v roce 1995 šíří jako jediná v ČR povědomí o Syndromu náhlého úmrtí kojenců (SIDS) a o možnostech ochrany ohrožených dětí do 1 roku věku. Za více než 20 let své existence pomohla díky štědrosti sponzorů a dárců vybavit novorozenecká a dětská oddělení českých nemocnic téměř 7 000 monitory dechu v celkové hodnotě 30 milionů Kč.

Co dělat, když dojde k příhodě ALTE a hrozí SIDS?

V případě, že k příhodě ALTE opravdu dojde, je nejdůležitější zachovat chladnou hlavu a správně a pohotově zareagovat. „V tomto případě je třeba děťátku adekvátně pomoci zahájením kardiopulmonální resuscitace,“ zdůrazňuje Michňová a dodává: „Pokud je zabezpečena adekvátní, a hlavně rychlá první pomoc, děti postihnuté tímto problémem zůstávají bez trvalých následků.“

Pokud se však SIDS již jednou v rodině objeví, je nutná zvýšená obezřetnost. U sourozenců dětí, které zemřely na SIDS nebo prodělaly příhodu ALTE, je nutná zvýšená opatrnost a monitorování. Existuje totiž reálné riziko, že pokud SIDS postihl jedno z dětí, může postihnout i další děti v rodině. „Rodiče těchto dětí by jednoznačně měli používat apnoe monitor,“ radí pediatrička Michňová.

Skutečný příběh maminky

Pokud vás v noci vzbudí zvuk monitoru dechu, snažte se (ačkoli je to opravdu velmi těžké) zachovat chladnou hlavu a posbírat v sobě i poslední kousky rozvážnosti. Toto je totiž moment, kdy není čas na paniku, protože jediné, co potřebujete, je bojovat o život vašeho dítěte!

Přesně takovou zkušenost má za sebou i Jana Malaga, zakladatelka slovenské obsahové agentury Content agency a dnes už dvojnásobná mamina dvou krásných chlapců. Problém se zástavou dechu se projevil u jejího staršího syna Riška hned třetí den poté, co se vrátili domů z porodnice. „Kdyby nás monitor dechu ve tři hodiny ráno nevzbudil, nevím, jak by to dopadlo...,“ říká s vděčností v hlase Jana Malaga.

Foto: Kristína Botlová

Sama přitom přiznává, že přestože monitor dechu tvořil součást jejich novorozenecké výbavy, s manželem mu nepřipisovali žádnou speciálně důležitou roli. „Spolu s manželem jsme monitor dechu vnímali spíše jako praktické využití techniky. Ačkoli jsem všechno, co pomůže monitorovat stav miminka, považovala za povinnou výbavu, vnímala jsem ho spíše jako samozřejmost. V rámci novorozenecké výbavy ho u dětí využívali i další členové mé rodiny, proto jsem nad jeho zakoupením nijak nepřemýšlela. Ani ve snu by mě však nenapadlo, že ho opravdu budeme potřebovat,“ říká Janka, přičemž si do detailů vzpomíná na noc, kdy spolu s manželem bojovali s obrovským strachem, že přijdou o svého prvorozeného syna. Na moment, kdy se do ticha noci ozval pronikavý zvuk monitoru dechu zřejmě ani jeden z nich nikdy nezapomene.

V momentě, kdy uslyšíte zvuk monitoru dechu není čas a ani prostor přemýšlet o tom, co se děje. Je nutné jednat, a to okamžitě! Při zástavě dýchání jde doslova o vteřiny a čím pohotověji zareagujete a začnete jednat, tím je větší šance, že vaše miminko zachráníte.

Foto: Kristína Botlová

„Po spuštění alarmu jsme se s manželem okamžitě rozběhli k postýlce. Snažili jsme se Riška probudit zvýšeným hlasem, ale i několika prudšími a ráznými zatřeseními – to, že to nebyla správná technika první pomoci, jsem si přečetla až později.  Ihned otevřel oči, ale pak opět ztratil vědomí. Po krátké chvíli se nám ho naštěstí podařilo probrat, začali jsme ho svlékat, otevřeli jsme okno a Riško se nadechl a začal plakat. Nebyl naštěstí ještě fialový, jen zcela bílý. Manžel už mezitím zavolal i rychlou lékařskou pomoc. Po jejich příjezdu jedna ze zdravotnic Riška důkladně vyšetřila, zda je vše v pořádku. Následně nás odvezli do nemocnice, kde Ríšovi udělali všechna potřebná vyšetření. Všechna naštěstí dopadla dobře a Riško je dodnes zdravý jako buk. Od té doby jsme monitor dechu využívali ještě pečlivěji, a to u druhého syna. Každé mamince, a zejména takové, která má za sebou předčasný porod, ho rozhodně doporučuji. Nikdy totiž nevíte, kdy vám toto jednoduché zařízení začne signalizovat, že dítě přestalo dýchat,“ říká Jana Malaga, které monitor dechu Riška zachránil.

Co užitečného nám Jana ještě prozradila?

• Monitor dechu začne vydávat signál po 20 sekundách od chvíle, kdy podložka neeviduje pohyb – dýchání.
• Vyšší riziko SIDS je u dětí narozených předčasně, tak jako to bylo u Riška, který se narodil na přelomu 36.-37. týdne těhotenství, a to sekcí (císařský řez).
• Dětskou postýlku s monitorem dechu není vhodné přisouvat natěsno k manželské posteli, jelikož vnímá mikro pohyby/dýchání rodičů a tím pádem nemůže spolehlivě monitorovat děťátko.
• Miminko dýchá opravdu velmi jemně, naučila jsem se ho monitorovat i při spánku v kočárku či autosedačce nahmatáním tepu na zápěstí.
• CD s první pomocí při SIDS, které bylo přiloženo k podložce monitoru dechu, jsem si pustila až po tomto incidentu a zjistila jsem, že jsem mohla svojí horlivou neuvážeností a pod obrovským stresem Riškovi při podávání první pomoci ublížit.
• Některé studie uvádějí, že pokud se tento „incident“ a hrozba SIDS v rodině vyskytnou, je nutné být velmi obezřetní i u druhého dítěte.