„Znáte Montessori metodu? Změní vám pohled na výchovu dětí,“ vzkazuje psycholožka Monika Augustínová

14 minut čtení

„Znáte Montessori metodu? Změní vám pohled na výchovu dětí,“ vzkazuje psycholožka Monika Augustínová

14 minut čtení
24.08.2021 12:00
Pročteno: 317x

Montessori je metoda výchovy, která staví na individualitě, respektu a svobodě. Obzvláště ve společnosti, která vyvíjí extrémní tlak na úspěch, by měla mít speciální místo. Díky této metodě získá vaše dítě sebevědomí, ale zároveň bude mít zájem i o okolní svět a vzdělávání. Jednoduše řešeno, montessori naučí vaše dítě (ale i vás) vidět svět jinak. Psycholožka Monika Augustínová nám vysvětlila, jak to funguje v praxi.

Přestože se v souvislosti s Montessori metodou setkáváme s názorem, že je finančně náročná, není to pravda. Montessori výchova v principu nevyžaduje navštěvování speciální školky či školy a ani množství drahých hraček či speciálních pomůcek.

„Když Marie Montessori zakládala svůj první dětský dům "Casa dei Bambini", skoro všechny pomůcky si vyráběla z předmětů, které měla k dispozici. Ukázala nám tím, že uplatňování montessori výchovy nevyžaduje vysoký rozpočet, stačí nám jen touha vést děti jinou cestou,“ říká psycholožka.

Nezapomínejte, že internet vám také pomůže s různými tipy a nápady, jak si pomůcky vytvořit z materiálu, který máte k dispozici. Zde je několik příkladů doma vyrobených pomůcek pro montessori aktivity:

Rozvoj jemné motoriky

DIY performence box

Montessori aktivity

Prostředí vhodné pro montessori výchovu

Montessori výchovu lze uplatňovat i v klasickém domácím prostředí. Nutné jsou jen malé, nenáročné úpravy, které hravě zvládnete.

Spolu s psycholožkou jsme si jednotlivě rozebraly všechny místnosti, díky čemuž budete přesně vědět, jak váš domov připravit pro potřeby montessori výchovy. Zde je výsledek:

Dětský pokoj

  • Nízká přízemní postel, aby dítě mohlo jít spát samo vždy, když potřebuje.
  • Police, kde jsou hračky úhledně uspořádány. Každá hračka má své místo – pokud se hračka skládá z více částí, vložte ji do košíku tak, aby byly všechny dílky pohromadě. Pokud máte velké množství hraček, vyberte jen pár a zbylé odložte pryč – my je například ukládáme do krabic, které pak uložíme na skříň.

  • Stolek a židle v přiměřené výšce dítěte – když si dítě sedne, mělo by mít celou patu na podlaze.
  • Místo na knihy a polštář nebo matraci, kde si pohodlně sedne při čtení knihy.
  • Malá skříň, resp. spodní police velké skříně, aby si dítě mohlo samo vybrat, co si obleče.

Koupelna

  • Dětský stupínek,  aby dítě bylo schopno bez pomoci dosáhnout na umyvadlo, otočit kohoutkem, vzít si kartáček či pastu.

  • Dětský nočník, resp. již zmíněný stupínek, který dítěti umožní používat toaletu.

Kuchyň

  • Pro dítě je třeba vyčlenit nízkou polici nebo zásuvku, kde bude mít uloženo své nádobí, skleničku, hrníček, příbor apod. Stejným způsobem můžete ve 2 letech upravit i ledničku, kdy na spodní poličku umístíte jogurt, mléko, džus nebo cokoliv, co by si vaše dítě mohlo samo nabídnout.

Chodba

  • Malá židlička, na které se dítě může obout.
  • Botník, do kterého si dítě uloží boty.
  • Háček na bundu ve výšce dítěte
  • Košík na sezónní doplňky jako např. klobouk, rukavice, čepice, brýle apod.

Několik běžných montessori aktivit

Finančně nenáročné jsou nejen montessori pomůcky, ale také montessori aktivity, jimiž dětem kreativním způsobem hravě vyplníte celý den.

Montessori aktivity je však nutné vhodně vybírat, a to nejen v závislosti na věku dítěte, ale také s ohledem na jeho aktuální senzitivního období. „Když dítě teprve sedí, stačí mu košík a v něm pár předmětů, které najdete v domě. Taková aktivita je zaměřena na objevování, proto můžete tyto košíky dle libosti obměňovat. Vyskládat můžete např. košík s koupelnovými nebo kuchyňskými pomůckami, košík s kovovými nebo dřevěnými předměty.

Když už dítě stojí, můžete vybírat i náročnější aktivity, např. přesýpat čočku, přelévat vodu, třídit příbory, přenášet předměty z jedné misky do druhé za pomoci naběračky a později lžíce, loupat hrách, krájet banán nebo uvařenou mrkev, natírat na chléb pomazánku, pomáhat při vaření a pečení, pomáhat při utírání prachu, leštění, zametání, mytí, ukládání nádobí a podobně," uvádí několik příkladů montessori aktivit Augustínová.

Zde jsou příklady montessori aktivit, které v domácnosti zvládá psycholožčina dvouletá dcerka Viki:

Dítě v kuchyni

Domácí práce

Rodič jako součást aktivity

Někteří z rodičů si při pohledu na montessori aktivity jistě řeknou, že čas, kdy se dítě věnuje nějaké aktivitě, využijí na něco užitečného. Dejte si však pozor, protože vaše úloha v celém procesu aktivity je mimořádně důležitá.

Rodič je totiž pozorovatel a jeho úkolem je všímat si, zda dítě má o danou aktivitu vůbec zájem. To je cesta, jak zároveň dokážete odpozorovat aktuální senzitivní období dítěte, a zjistit tak, na jaké aktivity máte během následujících dní zaměřit pozornost.

„Když vidím, že se Viki snaží chodit po obrubníku nebo po rámu postele, vím, že si potřebuje procvičovat rovnováhu. Když vidím, jak bere hrnce, vkládá je do sebe a dělá to několikrát za sebou, vím, že jde o vkládací období. Když vidím, že se mi dívá na rty a snaží se vyslovovat, to, co říkám, vím, že jde o senzitivní období řeči. No a když často bouchá předměty, určitě je dobré nabídnout jí nějaké zatloukací aktivity," vysvětluje psycholožka.

Senzitivní období a tříbení s ním spojených dovedností

Senzitivních období máme více, přičemž jejich načasování je u každého dítěte individuální. Jejich odpozorováním zjistíme, o co dítě momentálně jeví největší zájem, a tak bude mnohem jednodušší nabídnout mu aktivity, které ho skutečně zaujmou.

Respektování senzitivních období dítěte je mimořádně důležité. V opačném případě se totiž může stát, že dítě s rodiči odmítne spolupracovat. Má totiž pocit, že ze strany rodiče dochází k očekávání něčeho, na co ještě není připraveno, a tím daná činnost převyšuje jeho dovednosti. I přes snahu rodiče je však normální, že k takovým situacím v praxi dochází. Je však důležité snažit se takovým konfliktům předcházet.

V jakém senzitivním období se moje dítě nachází?  

  • Senzitivní období pro pořádek. U dítěte v tomto období dominuje rutina a přesvědčení, že všechno má své místo či postup. Pokud určitou činnost najednou provedete jinak, v jiném pořadí, nebo některý z předmětů využijete jinak, než ho obvykle využíváte, dítě tím vyvedete z míry a je schopné se rozzlobit.
  • Senzitivní období pohybu. S přibývajícím věkem se děti snaží zlepšit pohybové schopnosti a osvojit si lepší koordinaci. Toto období v sobě zahrnuje tříbení si jemné i hrubé motoriky. Příkladem je nejdříve úchop, pak lezení, šikmý sed, chození, běhání, skákání, lezení po věcech, houpání se apod.
  • Senzitivní období řeči. Děti sledují vaše rty, opakují, co říkáte. V případě starších dětí (3 až 5 let) sem patří i zájem o psaní a o čtení (4 až 5 let). Pokud toto období správně zachytíte a rozvíjíte, dítě se snadno naučí číst a psát ještě před nástupem do školy.
  • Senzitivní zdokonalování smyslů. Děti jsou fascinovány barvami, chutěmi, pachy, dotykem a zvuky, které se postupně snaží organizovat a kategorizovat podle určitého kritéria.
  • Senzitivní období drobných předmětů. U dětí se objevuje kolem 18. měsíce, kdy je zajímají zejména malé předměty a drobné detaily.
  • Senzitivní období socializace. Toto období je jinak nazýváno také jako senzitivní období pro slušné způsoby a u dětí se začíná projevovat zhruba ve věku 2,5 let.

Plyšák pouze vyplní čas

Kromě senzitivních období se nutné se během výchovy vžít do role dítěte i z pohledu her a povinností. Nám se totiž určité aktivity, které dítě provádí, jeví jako hry, ale dítě je vnímá jako svou práci. Naopak to, co my dospělí vnímáme jako povinnosti, dítě vnímá jako zajímavou práci.

Všimly jste si, že si vaše dítě hraje s novým krásným plyšákem nebo autíčkem jen chvilku? Není to proto, že jste se mu netrefily do vkusu, děti tyto hračky používají jen tehdy, když nemají možnost dělat něco lepšího – pokud by si dítě s danou hračkou hrálo celý den, bylo by mrzuté: „Pro dítě je každá minuta cenná, neustále přechází z nižší úrovně na vyšší. Proto ho fascinuje vše, co přispívá k jeho rozvoji. Děti baví přesýpat, přelévat, krájet, ždímat, lézt, skákat, udržovat rovnováhu, převlékat, vkládat, zatloukat... Činnosti je baví podle toho, v jakém senzitivním období se zrovna nacházejí,“ vysvětluje.

Nenechte se odradit nepořádkem

Při pomyšlení, že by si dvouleté dítě mělo hrát formou přesýpání čočky, přelévání vody či by mělo pomáhat při pečení, nepochybně mnoho rodičů napadne, že pár minut zájmu za ten nepořádek nestojí.

V tomto případě však vše závisí na nastavení rodiče, ne dítěte. „Myslím, že když rodič vidí, jak je dítě šťastné, tak na ten nepořádek rychle zapomene. Kromě toho, mnohé děti jsou do procesu domácích prací natolik pohroužené, že nepořádek, který nadělají, je opravdu minimální,“ dodává.

Pro rodiče má ještě jednu radu: „Když dítě přelévá, poskytněte mu jen tolik vody, kolik se vám bude chtít utírat, nasypte mu jen tolik čočky, kolik je pro vás ještě v pořádku posbírat a dejte mu jen tolik hraček, kolik dokážete uklidit bez toho, abyste v duchu reptali 😊,“ říká s úsměvem psycholožka Augustínová.

sdílet na facebooku

Líbí se Vám tento článek?

Pokud chcete dostávat newsletter s výběrem témat podle Vašich zájmů, stačí si ve Vašem profilu vyplnit preference.

Registrace