Pokud ale už jedno dítě máte a poštěstí se vám to, co nám, že v době šestinedělí teprve zařizujete nový byt a rozhodnete se předělat celou zahradu, pak vaše šestinedělí bude připomínat jediné – boj o přežití.

Ačkoli je systém bezesporu dobrá věc, brzy zjistíte, že nejenže jste si zatím žádný nevytvořili, ale že vlastně ani vytvořit nejde. Dvě děti, šestinedělí a kupa práce prostě není úplně nejlepší spojení. Nestíháte nic, natož v něčem dělat systém. A tak bojujete. V podstatě jen o to, aby během dne nebyl hlad, aby byly obě děti čisté a v pohodě, aby miminko klidně spalo a aby starší měla dostatek zábavy a necítila se odstrčená. Večer, když všichni leží v posteli, se můžete poplácat po rameni. Jste hrdinka. Ale vám se v tu chvíli možná chce trochu brečet. Protože nic není takové, jaké jste si to představovala, protože jste unavená, rozlámaná a uhoněná a protože vám přijde, že na klasické šestinedělí nemáte nárok.

A v tom všem chaosu, ve kterém jste ráda, že si v jedenáct dopoledne vyčistíte zuby, se vám začnou hlásit návštěvy, které prahnou po tom vidět miminko. Návštěvy jsou vůbec velmi zásadní téma. Ty nejlepší totiž přesně vědí, co po porodu potřebujete. Jídlo. Ty nejlepší návštěvy vás nakrmí a zásadně přicházejí s jídlem. A je úplně jedno, jestli přivezou pečenou husu, tác smažených řízků nebo plech šunkofleků. Prostě vědí, že v tom všem zmatku, který je okolo vás, je pro vás pobyt u plotny noční můrou. A taky vědí, že u kojení je hlad. A znají vás, takže přesně vědí, co máte ráda. A hlavně, a to je nejdůležitější, myslí na vás a nezajímá je jen miminko.

Jídlo je obecně v průběhu šestinedělí velké téma, vy sama máte hlad prakticky neustále. Protože kojíte. Nejhorší je to v noci, kdy vám během nočních večírků s miminkem kručí v břiše a vy bojujete sama se sebou, se svými zásadami a předsevzetími. Ty většinou po týdnu vezmou za své. A tak zatímco vaše kamarádky po porodu hubnou, protože kojení je prý nejlepší forma diety, vy, ačkoli kojíte skoro každou hodinu, vesele přibíráte a váš partner už se dávno neptá: „Zlato, my už nemáme tu čokoládu?“ Nemáte, protože jste ji sežrala někde mezi druhým bolením bříška, třetí pokaděnou plenou a druhým poblitým bodýčkem.

I takové stránky nabízí šestinedělí. Takže až budete mít ve svém okolí matku čerstvě po porodu, nakrmte ji, prosím. Čímkoli, co má ráda. Protože v šestinedělí se musí myslet hlavně na mámu.