Záhada insomnie: Několik žen se svěřilo se svou zkušeností

13 minut čtení

Záhada insomnie: Několik žen se svěřilo se svou zkušeností

13 minut čtení
25.09.2020

Dospělý člověk by si měl dopřát nepřerušovaný noční spánek, který trvá nejméně 6 až 8 hodin. Pokud si tělo dostatečně neodpočine, trpí. Lidé mají často tendenci tento problém bagatelizovat, ale příčinou mohou být i vážné zdravotní problémy. Jak jste na tom se spánkem vy?

Při poruchách spánku jde o dvě základní formy. Člověk buď trpí neschopností klidně usnout, nebo má problém ve spánku setrvat bez přerušování. Obě formy mají negativní vliv na fungování celého organismu. Během spánku totiž probíhá proces regenerace těla, vyplavují se toxiny a kvalita spánku má vliv na fungování celého těla.

Nespavost v číslech

Nespavostí trpí 30-45 % dospělých a je jednou z častých příčin dopravních nehod. Lidé trpící nedostatkem spánku totiž mají oproti těm, kteří se spánkem nemají problém, až sedmkrát vyšší pravděpodobnost, že se stanou účastníky dopravní nehody s následkem smrti či vážného zranění.

Studie prokázaly, že za nespavostí se skrývají i další poruchy. Často jde o psychické problémy, úzkosti a deprese. Chronickou nespavostí mohou vzniknout další problémy. Tělo si totiž dostatečně neodpočine, nestihne se zregenerovat a trpí. Následkem mohou být také vážná onemocnění.

Stres a nespavost

Nespavostí trpí i lidé dlouhodobě vystavovaní stresu. Ten má za následek vyplavování hormonů, které brání klidnému spánku. Jde o jakýsi obranný mechanismus těla, který není možné ve stresové zátěži vypnout. Ke stresu a nespavosti se často přidružují i psychické problémy.

Spánkem se zabývají i specializované spánkové laboratoře po celém světě, které se setkávají také s diagnózou nazývanou spánková apnoe. Laicky bychom tento problém mohli označit jako chrápání.

Za zdánlivě obyčejným chrápáním se však skrývají i další nepříjemnosti. Při chrápání člověk zadržuje dech a okysličování těla není dostatečné. Tělo si správně neodpočine, bojuje s nedostatkem kyslíku a po probuzení také s chronickou únavou z nekvalitního spánku.

Tento problém je nutné řešit. První na řadě bývá změna životního stylu, odstranění přebytečných kil a s tím související úprava jídelníčku a osvojení správných návyků.  Projevy pomůže snížit také vyvážená strava a snížení rizika stresových situací.

Jak poznám, že trpím nespavostí?

Pokud se vám občas nedaří usnout, nebo se budíte v důsledku vnějších vlivů, nejedná se o vážný problém. Horší situace nastává, když máte dlouhodobě problémy s usínáním, či vás trápí časté buzení. Problémem je také příliš brzké vstávání s pocitem únavy a neschopností znovu usnout. Kdy máme problém?

Problém se spánkem, tedy nespavost, se určuje podle délky trvání problému. Podle ní můžeme problém rozdělit do tří základních spánkových problémů:

  1.  Přechodná nespavost je taková, při které nespavost trvá několik dní a je často způsobena stresem. Je možné ji přičítat určité situaci, kterou člověk aktuálně řeší (například zkouška, blížící se nepříjemné setkání, vyhrocené problémy v partnerském vztahu apod.). Po vyřešení stresové situace nespavost odeznívá.
  2. Akutní nespavost trvá déle než týden ale méně než měsíc a je vhodné vyhledat lékaře nebo specializovanou spánkovou laboratoř.
  3. Chronická nespavost trvá nejdéle ze všech zmíněných, většinou až do úplného vyčerpání. Chronickou nespavost je nutné řešit a vyhledat odbornou pomoc. Při dlouhodobých problémech se spánkem totiž trpí celé tělo a často je právě nespavost indicií pro další problémy. Souvisí například s depresí a nepřiměřeným stresem. Laik často nerozezná tenkou hranici mezi akutní a chronickou insomnií a často si neumí poradit sám, bez odborné pomoci.

Pořádně se vyspat

Některá spánková centra vám poradí, jak se vypořádat s nespavostí a jak dlouho a v jakých podmínkách spát. Společnost Sleepfoundation například vyvinula spánkovou kalkulačku, která vám vypočítá, kdy jít spát, abyste měli dostatek spánku. Najdete ji na:

https://www.sleepfoundation.org/articles/nsf-tool-get-right-amount-sleep

Dodržovat spánkovou hygienu je také dobrým způsobem, jak předcházet problémům. Zde je pár tipů jak na zdravý spánek:

  • Alespoň hodinu před spaním se vyhněte elektronickým zařízením – nedívejte se na televizi, odložte tablet, mobil...
  • Omezte alkohol a kofein – jsou to látky, které stimulují
  • Dodržujte spánkový režim – stanovte si, kdy se uložíte do postele a kdy chcete vstávat tak, abyste dodrželi optimální délku spánku
  • Vyhněte se těžkým jídlům, dopřejte si lehčí večeře
  • Zařaďte do svého denního režimu pohyb

Co prokázaly zahraniční studie?

Problémy se spánkem může zapříčinit i nezdravý životní styl. Jedna ze studií dokonce přinesla výsledky, které dokazují, že kvalitním spánkem si můžeme dokonce prodloužit život. Regenerace je totiž podstatnou součástí našeho života a dobře se vyspat je pro tělo velmi blahodárné.

Vědci zabývající se spánkem v Centru pro spánkovou medicínu Mayo v Rochesteru v Minnesotě zjistili, že dospělí by měli mít 7 až 8 hodin nočního spánku, aby jejich fyzické a duševní zdraví bylo v pořádku. Je to jedna z klíčových věcí správného fungování organismu. Děti potřebují ještě více zdravého spánku, protože jejich tělo se vyvíjí a ve spánku tělo vyplavuje toxiny z mozku, které se během bdění nahromadily. Spánek napomáhá i efektivnějšímu učení a zapamatování si důležitých informací.

Zjistilo se, že optimální délka spánku příznivě ovlivňuje i další věci – snižuje riziko obezity, vysokého krevního tlaku a chrání proti Alzheimerově chorobě. V neposlední řadě také brání vzniku depresí. Studie přinesly i zajímavé souvislosti s pomalejším stárnutím při dostatku spánku. Dostatek spánku se projevuje i na stavu pokožky a tkáně.

Dostatek kvalitního spánku tedy přináší kromě zdravého fungování organismu i benefity v podobě zdravé pleti a svěžího vzhledu, což také stojí za to!

Jak prožívaly nespavost naše ženy v pohodě?

Katka (20)

Nespavost mě začala trápit ve druhém ročníku na vysoké. Neměla jsem pocit, že pro to existuje nějaký podstatný důvod, proč se to celé děje, ale stalo se. V noci jsem se ve 4 hodiny z ničeho nic vyděšená probudila. Když jsem si lehla (horizontální poloha), moje hlava se začala příšerně točit, a ne a ne přestat. Bylo to tak nepříjemné, že jsem si musela sednout. Nevěděla jsem, co mám dělat – poslouchala jsem hudbu, četla knihy, procházela jsem se po bytě tak dlouho, dokud jsem se kolem šesté hodiny ranní neunavila.

Ale to už byl skoro čas vstávání. Jelikož se toto dělo každý den, do života mi to zasáhlo velmi: v odpoledních hodinách jsem byla unavená, nesoustředěná a nejraději bych spala. Mohla jsem jít večer spát klidně hodně pozdě (kolem 1-2 hodiny), ale ani tak jsem nechtěný rituál mého těla nedokázala ovlivnit. Nevěděla jsem, čemu tyto problémy připisovat, necítila jsem se nijak pod tlakem. I přes to jsem vyhledala pomoc psychologa. Jak se ukázalo, příčinou byl (zřejmě podvědomý) stres.

Pomohla mi dýchací cvičení, rozhovory, relaxace – ale hlavně přijetí, že s mojí psychikou není něco v pořádku a je třeba to řešit. Nezakrývat, neignorovat. Muselo mě do toho donutit mé tělo. Bylo to velmi nepříjemné období, které mě trápilo pár měsíců, a dnes při větším pracovním tlaku si neumím představit, že bych mohla normálně fungovat, byla bych nepoužitelná.

Božena (70)

Nespavost mě trápí už zhruba 20-30 let. Začalo to, když mi bylo asi 40 let. Večer kolem 9 jsem velmi unavená, usnu, ale jen na 10 minut a tím můj spánek končí. Celou noc už jen bdím – vnímám každý pohyb, vše, co se děje kolem.

Fungovat jsem však prostě musela, pracovala jsem jako prodavačka, takže jiná možnost nebyla – snažila jsem se během dne nějak vydržet. S lékařkou jsem to probrala a doporučila mi léky, které zabraly. Bez léků bych dnes ani nedokázala fungovat, nemusím však brát celou tabletku, na jednu noc stačí čtvrtka.

Je to velmi náročné, když tělo a mysl nemá žádný odpočinek. Ve dnech, kdy se nevyspím, (tedy teď, když si nedám tabletku) je to úplně zbytečný den. Zívám, motám se, nemyslím naplno. Je to velké neštěstí, zbytečný stres do života, když si člověk nedokáže ani odpočinout.

Andrea (22)

V době, kdy mě nespavost trápila jsem měla prostě „blbé období“. Byla jsem celou noc vzhůru, nedokázala jsem usnout, jen jsem ležela v posteli. Mikrospánek přišel tak kolem 4 ráno.

Trpěla jsem únavou, nechutí k životu, nedokázala jsem fungovat. Bylo to šílené období a už ho nechci nikdy zažít, ale diagnostikovala jsem se sama, nevyhledala jsem žádnou odbornou pomoc. Časem, po pár týdnech, to přešlo samo – bylo to jen kvůli tomu, protože jsem prožívala těžké období a mé tělo v tom bylo se mnou. No nepřeji to nikomu, velmi těžko se funguje, když nemáte skoro žádný spánek.

sdílet na facebooku

Líbí se Vám tento článek?

Pokud chcete dostávat newsletter s výběrem témat podle Vašich zájmů, stačí si ve Vašem profilu vyplnit preference.

Registrace