K veganství ji přitáhla dcera

Důvodů pro veganskou stravu je opravdu mnoho, od péče o vlastní tělo, přes etické, až po environmentální důvody. Rebarbora se pro veganství rozhodla po narození dcerky. Už tehdy však byla zkušenou vegetariánkou. „Vegetariánkou jsem se stala, když už byla moje dcerka Sophia na světě. Přestala jsem jíst mléčné výrobky kvůli tomu, aby jí to pomohlo zmírnit reflux, a už jsme při tom potom zůstali. Později, když jsem se o veganství začala více zajímat, přibyly i etické a ekologické důvody. Takže když jsem byla těhotná, byla jsem už 7 let vegetariánka,“ vysvětluje blogerka.

Ani rostlinné stravování se však neobešlo bez výživových doplňků v podobě vitamínů. „Jediné, co jsem v rámci vitamínů doplňovala, byly B12, vitamín D, kyselina listová a omega 3 a 6. Později jsem přidala i železo, protože jsem měla mezní hodnoty," jmenuje.

Poslouchat vlastní tělo

Těhotným ženám, které upřednostňují bezmasou stravu, je často vyčítáno, že svým dětem odpírají živiny. Rebarbora se už na začátku těhotenství rozhodla, že bude poslouchat své tělo. „Řekla jsem si, že když jako těhotná vegetariánka pocítím chuť na maso, tak si ho jednoduše dám. Jsem myslím dost vnímavá na to, abych vycítila, co moje tělo potřebuje. Toto se během mého těhotenství stalo jednou. Na kamarádčině oslavě jsem dostala obrovskou chuť na kotlíkový guláš, který se podával, tak jsem snědla dva talíře a od té doby mám zas klid,“ dodává se smíchem.

Každá maminka velmi dobře zná těhotenské chutě. Zatímco jedné zachutná maso, jiná sáhne po švestkách. „Po prvním trimestru, kdy jsem toho tedy moc nejedla, jsem se opět stravovala velmi pestře a vyváženě a znovu jsem jedla všechno, na co jsem měla chuť. Švestky, broskve, hodně ovoce. To bylo moje. Chválabohu jsem nebyla taková vyjídačka všeho, co jsem potkala,“ popisuje blogerka.

Třináctá komnata

Rebarbora pro Ženy v pohodě přiznává, že o svém vegetariánském stravování v těhotenství řekla i své gynekoložce. Jelikož však měla dobré výsledky, doktorka jen mávla rukou. U veganství zůstala dodnes. „Začalo mě velmi bavit zkoušet nové recepty, poznávat nové ingredience a chutě. Veganství je podle mě úplná alchymie. Stále mě udivuje, co všechno se dá na veganský způsob připravit. A hlavně to i úžasně chutná,“ vysvětluje Slovenka.

Rozhodnutí bude na dcerce

Po skončení kojení však blogerka stála před otázkou, zda bude k veganské stravě vést také svoji dceru. S partnerem se rozhodli, že budou pokračovat. „Tím, že jsme oba vegani, jsme se tak nakonec rozhodli. Ale věřte mi, nebylo to jednoznačné rozhodnutí. Jasně, že jsem se bála, jestli dělám dobře, ale načetla jsem si kopec materiálů a knih a dále už následovala svůj instinkt. Sophia má nyní tři roky a už ve školce, do které zatím nechodí, se podle mě vykrystalizuje, zda bude chtít papat maso, nebo zůstane vegankou. Necháme to úplně na ní,“ dodává.

Výsledky přesvědčily

Před těžkým rozhodnutím jsem se poradila i s lékařkou. Ta i když byla ze začátku skeptická, dnes už vidí otázku veganství u dětí jinak. „Naše pediatrička byla po pravdě nejprve velmi skeptická. Doporučila nám jíst maso 3-5krát týdně, což mi přijde strašně moc i pro dospělého člověka. Později, jak šel čas a Sophi měla dobré krevní výsledky a nebývala často nemocná, nám začala důvěřovat. Dnes už dokonce blog doporučuje i jiným maminkám,“ přibližuje pohled lékařky. „Moje obvodní lékařka to vůbec neřeší. Poslední výsledky testů na preventivní prohlídce jsem měla prý perfektní,“ říká Rebarbora.

Barbora měla k jídlu a vaření blízko už od malička. Dnes, jak sama říká, vaří podle srdce, rodinných tradic, ale i podle stavu ledničky, aby se jídlem neplýtvalo. Rodičům, kteří by se chtěli jejím příběhem inspirovat, vždy radí, aby si nejprve o tématu přečetli dostatek informací, dbali na vyváženou stravu, konzultovali své kroky s odborníky, poslouchali vlastní tělo a také aby nezanedbávali vitamínové doplňky. „Dítěti je nutné věnovat čas, stravovat ho pestře, kvalitně a také sledovat, zda mu veganská strava vyhovuje,“ dodává úspěšná blogerka.